Autorem článku je Alex Švamberk, působící na postu zahraničního redaktora serveru Novinky.cz od roku 2003. Kromě psaní článků s informačními dopady, je také autorem několika knih, např. : Nasazení v Koreji. Věnuje se hlavně politice se zaměřením na konfliktní oblasti, zejména na Koreu a Blízký východ, jak je zmíněno na samotném serveru Novinek.cz. Na stránce Českého rozhlasu je též publikován text o Švamberkovu dospívání.   

Co?  

Hlavním cílem článku je informování veřejnosti za pomoci subjektivního popisu dění v Číně. Sdělením článku jsou příčiny zvýšené cenzury, jímž je uhořelá rodina kvůli karanténím opatřením. V textu je i odkaz, který přibližuje a podkládá doložené výroky. 

Dle mého názoru je sdělení určeno samotné veřejnosti a necílí na na žádnou ze sociálních skupin. Do sdělení se neprolínají názory a postoje autora a text je tak čistě subjektivní. Je to online článek, který je dostupný každému člověku s připojením k internetu. Server Novinek.cz umožňuje komentáře pod článkem, které by mohli mít případný vliv na názory čtenáře.

Poutavost článku spočívá v úvodní fotografii. Samotný text jepak strohý a výstižný. Článek není sdílen za cílem vyvolání emocí, ale pouze pro informování.

Situace v Číně je poměrně nová a ještě se hodně vyvíjí proto jsou články o něm poměrně strohé a také ne moc obsáhlé, protože mnoho informací k nám do České republiky vůbec nedorazí.Sdílené jsou kvůli neokřičenému tématu. 

Proč jsem si článek vybrala?
 Novinky.cz jsou poměrně ověřeným serverem, který poskytuje informace veřejnosti. Článek je stručný, výstižný a hlavně popisuje důvody ke zvýšení cenzury v Číně a dostává se do samotného nitra protestů spojených s covidem. 

Za sdělením o prezidentských volbách 2023 stojí televizní zprávy CNN Prima News, jež pravidelně vysílají ty nejdůležitější zprávy z české i světové sféry. Ředitelem této televizní stanice je Marek Singer, ale na samotných reportážích spolupracuje tým redaktorů a editorů, o nichž je možné dohledat informace na samotném webu CNN Prima News.

Mediální sdělení je určené široké veřejnosti a obzvláště cílí na potencionální voliče, tedy občany České republiky, kteří již dosáhli 18 let. Dle výzkumu z listopadu roku 2022, který zpracoval Český statistický úřad, užívá internet před 85% domácností v ČR, proto je možné, že tato sdělení mohou mít dosah takovéto velikosti. Reportáž je názorově neutrální. Každý z kandidátů na Hrad dostal ve vysílání svůj prostor a žádný nebyl opomenut. Výpovědi potenciálních voličů v rámci průzkumu pro CNN Prima News byly nestranné a nemohly, tak ovlivnit názor diváků.

Prezidentské volby jsou momentálně velkým tématem, který by mohl mít vliv na další dění země. Je proto důležité, aby lidé, kteří mají v plánu volit, byli, co nejvíce informovaní o možných kandidátech.

V samotném sdělení se prolínají rozhovory s mnoha osobnostmi z různých oborů.  Vypovídají zde lidé jako specialista na reklamu a marketing Vilém Rubeš nebo také psychiatr Cyril Höschl, který probírá motivaci voličů při volbě kandidáta.  V reportáži také nechybí záznamy z rozhovorů s kandidáty a sestřihy z kampaňových videí. Vše je doplněno průzkumem v terénu, který neutrálně mapuje sympatie a postoje občanů ČR  ke kandidátům. 

Cílem celého projevu je výstižně a rychle sesumírovat aktuální informace o zvolených kandidátech a neutrálně a bez citového zabarvení je předložit veřejnosti. Upoutáním k vysílání by mohli být jednotlivé promluvy kandidátů na Hrad.

Reportáž byla vydána za cílem utvrzení sympatií voličů k jednotlivým kandidátům. Ujasňují se zde informace o jednotlivých kampaních , které jsou následně hodnocené odborníky. Upozorňuje na zdravotní problémy našeho stávajícího prezidenta, které by měli být varováním při volbě toho nového.

Podcast je v režii politických analytiků  - Lucie Stuchlíkové a Václava Dolejšího. Oba se kromě vlastního podcastu věnují také vydáváním textů na portál Seznam Zprávy. Dle internetu oba tvůrci aktivně působí na sociálních mediích. Jejich působení ve sféře podcastů začalo zřejmě v září 2021. 

Rozhodně má podcast cílit na blízkou veřejnost a lidi, kteří by se chtěli participovat při volbách nového prezidenta. Hlavním účelem těchto povídání je vzdělat veřejnost a přiblížit jednotlivé kandidáty všem potenciálním voličům. Dle mého je celý obsah velmi objektivní a na každém kandidátovy na Hrad se autoři snaží najít, jak to zlé a skryté, tak i plusy, které by mohli zvednout vlnu obdivu.

Proč? 

Jedním z mnoha faktorů by mohl být zisk, který, jak Seznam Zprávy, tak i Spotify poskytují těm, kteří mají vysoká čísla posluchačů. Řekla bych však, že hlavním principem je vzdělání voličů a jejich zasvěcení do politických situací.

Celý podcast shrnuje povstání do výsluní, ale i také propady jednotlivých kandidátů. Snaží se  objektivně zhodnotit šance každého z nich a nebojí se “přijít s novou kůží na trh”. Sdílejí aktuální a důležitá dění v politice a popisují, jaké změny se dějí v kampaních a náklonosti voličů.  Do jednotlivých témat nezabředávají na moc dlouho , zato však vše proberou z řádnou pádností. 

Rozhodně hlavní vlastností podcastu, která ho dělá tak osvěžujícím, je to, že Stuchlíková s Dolejším si nechodí pro ránu daleko a jejich poznámky jsou mnohdy velmi trefné. Podcast sám o sobě je dostupný na vícero portálech a rozšiřuje tak okolí svých posluchačů.

Byl mi již před delší dobou doporučen a já měla konečně možnost tomuto doporučení vyslyšet a Vlevo dole si poslechnout.

Tweet napsala na svém oficiálním účtu Amnesty ČR. Účet je ověřený, neboť má modrou ikonku s fajfkou. Amnesty ČR je pobočka neziskové organizace Amnesty International, která bojuje po celém světě za práva utlačovaných a neprávem vězněných. 

Co? 

Tweet jednoduchým heslem burcuje, že Čína je totalitní stát. Upozorňuje na to v souvislosti s protesty, které v zemi právě probíhají. Je k němu připojené video s popiskem, kde je v Šanghaji muž s květinami zatknutý policejními složkami. Chybí však pohled protistrany (čínské vlády)

Komu? 

Tweet je určen uživatelům twitteru, kteří buďto Amnesty ČR sledují, nebo na tweet narazili algoritmem či vyhledáváním v aplikaci. Twitter je používán více muži (70 %) a průměrný věk uživatele je okolo 30-35 let. 

Jak? 

Jedná se o tweet, čili krátkou, maximálně 160 znakovou zprávu na sociální síti twitter. Jedná se tedy o rychlý výkřik. Ve zprávě se opakuje jedna věta: V Číně vládne brutální totalitní režim. Pod zprávou je připojené tweet čínského uživatele, v němž zveřejnil video s popiskem (v čínštině) 

Zpráva vznikla, aby upozornila na probíhající nepokoje v Číně. Amnesty International je téma blízké, neboť jejím cílem je právě upozorňovat na represivní státy a neprávem odsouzené a vězněné lidi. 

Vlastní reflexe: Osobně zprávy z twitteru moc nesleduji, protože jsou tweety značně útržkovité a samy o sobě nejsou příliš zasazeny do kontextu. Na druhou stranu na twitteru zveřejňuje osobní postřehy k různým tématům mnoho známých lidí a organizací, a tudíž twitter může sloužit jako zajímavý zdroj aktuální politické a společenské nálady. Myslím však, že zprávy z twitteru jsou přesto spíše sekundárním zdrojem k obsáhlejším zpravodajským médiím (např. tištěné noviny).

Novináři Adélea Karásková Skoupá a Prokop Vodrážka z Deníku N. Ten se podle webu nfnz.cz (Nadační fond nezávislé žurnalistiky) řadí mezi nejlépe hodnocené zpravodajské weby. Ve všech sledovaných oblastech dosáhl nejlepšího hodnocení A. Je to soukromý nezávislý deník, který je ze dvou třetin vlastněný českou Nadací Independent Press. 

Co? 

Národní akreditační úřad (NAÚ) zveřejnil dvanáctistránkový dokument, podle něhož Mendelova univerzita postupovala v některých případech nezákonně a porušovala také vlastní podpisy. Velká část pochybení pod vedením prezidentské kandidátky Danuše Nerudové. 

Deník N patří k nejprestižnějším českým nezávislým novinám, takže očekávám, že ho budou číst spíše vzdělanější lidé. Zároveň je to médium placené, roční předplatné stojí okolo dvou tisíc korun, takže čtenáři mohou být častěji ze střední a vyšší vrstvy, případně lidé, kteří opravdu stojí o kvalitní novinařinu. Svým obsahem mi Deník N přijde více liberální a nebojí se otevřeně mluvit i o kontroverzních tématech. Proto očekávám mezi čtenáři lidi otevřené a zajímající se o svět. 

Text je klasicky dělen do struktury novinového článku v pořádí: Titulek - domicil - ilustrační foto - perex - zodpovězení na hlavní otázky (kdo, co, kdy) - širší kontext (otázky jak a proč). Text je psán spisovným jazykem a obsahuje komentáře zúčastněných stran. 

Zpráva je v prvé řadě důležitá proto, že přináší podstatné informace o kandidátce na prezidenta v nadcházejících volbách. Aby se mohli voliči dobře rozhodnout, musí vědět, jaká byla profesní minulost kandidátů. 

Navíc zpráva o nedodržování předpisů na škole je i tak docela významná, neboť poukazuje na problém společnosti a může například ovlivnit studenty při výběru školy. Zároveň tím, že se téma zviditelňuje, bude větší důraz na to, problém odstranit. 

vzhledem k nadcházejícím prezidentským volbám.

Vlastní reflexe: Osobně mne tato zpráva trochu šokovala, protože jsem do té doby považoval Danuši Nerudovou za docela dobrou kandidátku na prezidenta, ale po této kauze bych se definitivně přiklonil (kdybych k Petru Pavlovi, kdybych mohl volit. Na druhou stranu mi přijde trochu nefér, že se využívá minulost univerzity k politickým účelům. Myslím, že v prvé řadě by se měli kandidáti posuzovat na základě jejich osobnosti a politickém smýšlení. 

Moderátor Rádia Blaník Pepa Černý slavnostním hlasem uvádí: “Dnešním hostem je pedagog, filantrop, matematik a také kandidát na českého prezidenta Ivo Janeček.” Rádio Blaník je česká nejposlouchanější komerční celoplošná rozhlasová stanice. 

Co? 

Moderátor se baví s hostem o jeho prezidentské kampani. Proberou mnoho aspektů od pravděpodobnosti úspěchu Karla Janečka při kanditatuře, přes kampaně postavené na čísle “21”, po radu, aby lidé sportovali, aby se ušetřilo na zdravotnictví. 

Komu? 

Cílovou skupinou jsou posluchači ve věku 30+ a využívá slogany jako “pohodové české rádio”.  Vzhledem k formě (moderátoři mluví “selským rozumem”)  a tématům rádia posuzuji, že to posluchači budou spíše chudší, méně vzdělaní lidé, žijící mimo Prahu. Názorově spíše konzervativní a nacionalističtí. Jde to odvodit např. z otázky, jestli roboti neseberou jednodušší práci tradičním, manuálně pracujícím lidem. 

Jak? 

Moderátor má klidný, přátelský hlas a snaží se pokládat co nejméně konfrontační otázky. Byla patrná snaha, aby byl rozhovor udržen v klidu a bez kontroverze. Karel Janeček mluví sebevědomým hlasem a své myšlenky prokládá rádoby odbornými frázemi a fakty. 

Proč? 

Podcast vznikl, aby dal posluchačům vhled do myšlenek Karla Janečka. Myslím však, že funkce informativní byla až druhořadá po funkci zábavy. To lze doložit např. politicky nerelevantními otázkami, jako “Viděli jste někdy ducha?” 

Vlastní reflexe: Musím říct, že mne podcast velmi pobavil. Nekoukal jsem se na něj pro hodnotu faktickou (už je navíc starý, z konce října), ale spíše pro pobavení a průzkum, jaké věci poslouchají jiné sociální bubliny. Zaujalo mne, jak moc se snaží moderátor vyznít sympaticky a pohodářsky, Karel Janeček je samozřejmě osobnost sama o sobě… Ve smyslu rozšíření obzorů podcast splnil svou úlohu perfektně.