Tento den je dnes připomínán jako Den boje za svobodu a demokracii.

Historické pozadí

V roce 1989 bylo Československo součástí východního bloku pod dominancí Sovětského svazu. Země byla řízena Komunistickou stranou Československa (KSČ), která potlačovala politické svobody, svobodu projevu a lidská práva. Režim čelil rostoucí nespokojenosti veřejnosti, která byla ovlivněna uvolněním v jiných zemích východního bloku (Polsko, Maďarsko, NDR).

Průběh událostí 17. listopadu

1. Studentská demonstrace v Praze:

   • Dne 17. listopadu 1989 si studenti připomínali výročí uzavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939.

   • Organizátoři chtěli uspořádat pietní akci, ale demonstrace postupně přerostla ve vyjádření nesouhlasu s tehdejším komunistickým režimem.

2. Průvod studentů:

   • Demonstrace začala na pražském Albertově, kde se sešlo asi 15 000 lidí. Studenti poté zamířili přes Vyšehrad směrem do centra města, skandovali hesla za svobodu, demokracii a konec komunistické vlády.

3. Zásah bezpečnostních složek:

   • Průvod byl zastaven na Národní třídě, kde došlo k násilnému zásahu Veřejné bezpečnosti (VB) a dalších bezpečnostních složek.

   • Demonstranti byli obklíčeni a mnoho z nich bylo brutálně zbito. Tato událost vzbudila široké pobouření ve společnosti.

   
   

Symbolický význam 17. listopadu

Den 17. listopadu symbolizuje nejen začátek politických změn, které vedly k pádu komunistického režimu, ale i odvahu lidí, kteří se postavili proti totalitě. Dnes se připomíná jako Den boje za svobodu a demokracii, státní svátek České republiky i Slovenska.

Demonstrace studentů. In Rudé právo. Ročník 70, číslo 272, ze dne 18. 11. 1989, s. 1

Společná akce městské vysokoškolské rady a neorganizovaných studentů měla rozpornou tvář. Ukázala, jak studenti touží hovořit nahlas a otevřeně o svých problémech, že vyžadují rychlejší postup společenských přeměn a také, jak snadno se nechají strhnout k radikalismu. To se projevilo už při rušivých reakcích na projevy řečníků, zejména představitele městské vysokoškolské rady. Už na Albertově a potom během pochodu se na transparentech a ve skandovaných pokřicích objevovala a postupně převládla hesla, která napadala představitele KSČ, vedoucí úlohu komunistické strany, požadovala zrušení milicí, demisi vlády, svobodné volby a podobně.

Na Vyšehradě mělo shromáždění s pietním aktem, který zde měl být ukončen, společného

již málo. Postupně tu převládly hlasy, které požadovaly, aby se průvod přesunul do středu

města. K udržení veřejného pořádku v centru města byli povoláni příslušníci Veřejné

bezpečnosti. Ověřovali totožnost účastníků demonstrace a kolem sta osob bylo

předvedeno na místní oddělení VB. Ve 22 hodin byl ve středu města obnoven klid.

1.     O jaké druhy textů se jedná?

2.     Jaké jazykové prostředky jsou v textech voleny?

3.     Co bylo záměrem autora Rudého práva?

4.     Našli jste nějaké způsoby potlačení svobody tisku v dobovém Rudém právu? (informace výrazně jinak podané než jaké uvádí jiné zdroje)

5. Našli byste slovní obraty, které v dnešní době působí nepatřičně?

6.     Jaká podle vás byla motivace autora Rudého práva napsat text zrovna tímto způsobem? Měl možnost vyjádřit se svobodně?