<?xml version="1.0"?>
<rss version="2.0">
   <channel>
      <title>Биология by Ummu Ibrohim</title>
      <link>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc</link>
      <description>юракнинг функцияси</description>
      <language>en-us</language>
      <pubDate>2024-06-14 08:14:37 UTC</pubDate>
      <lastBuildDate>2024-06-14 08:53:03 UTC</lastBuildDate>
      <webMaster>hello@padlet.com</webMaster>
      <image>
         <url></url>
      </image>
      <item>
         <title>Юрак</title>
         <author>uibrohim218</author>
         <link>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028064747</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://cardioagent.ru/media/_uploads/images/cor_anatomy.jpg" />
         <pubDate>2024-06-14 08:19:40 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028064747</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Сердце человека (лат. cor, греч. ϰαρδία [kardia]) — это конусообразный полый мышечный орган, в который поступает кровь из впадающих в него венозных стволов и перекачивающий её в артерии, которые примыкают к сердцу. Полость сердца разделена на два предсердия и два желудочка. Левое предсердие и левый желудочек в совокупности образуют «артериальное сердце», названное так по типу проходящей через него крови.</title>
         <author>uibrohim218</author>
         <link>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028065518</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2024-06-14 08:20:54 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028065518</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>uibrohim218</author>
         <link>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028067089</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://8b08ab88-ee1b-4b04-9ae9-321e0da71ae2.selcdn.net/1383f043-1d22-4f50-8ada-ba1d1739fb36/128w1049w500.png" />
         <pubDate>2024-06-14 08:23:37 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028067089</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>uibrohim218</author>
         <link>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028068216</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://www.google.com/url?sa=t&amp;source=web&amp;rct=j&amp;opi=89978449&amp;url=https://ru.wikipedia.org/wiki/%25D0%2590%25D0%25BE%25D1%2580%25D1%2582%25D0%25B0%25D0%25BB%25D1%258C%25D0%25BD%25D1%258B%25D0%25B9_%25D0%25BA%25D0%25BB%25D0%25B0%25D0%25BF%25D0%25B0%25D0%25BD&amp;ved=2ahUKEwj1oaO81dqGAxUFIRAIHcPvAFIQFnoECB0QAw&amp;usg=AOvVaw0lh1QXJJItLEMbApjjqGvQ" />
         <pubDate>2024-06-14 08:25:30 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028068216</guid>
      </item>
      <item>
         <title>аорта</title>
         <author>uibrohim218</author>
         <link>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028071326</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2024-06-14 08:30:07 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028071326</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>uibrohim218</author>
         <link>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028071436</link>
         <description><![CDATA[Ао́рта (лат. aorta, др.-греч. ἀορτή) — самый большой непарный артериальный сосуд большого круга кровообращения[1]. Аорту подразделяют на три отдела: восходящую часть аорты, дугу аорты и нисходящую часть аорты, которая, в свою очередь, делится на грудную и брюшную части[2]. ]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2024-06-14 08:30:18 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028071436</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>uibrohim218</author>
         <link>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028074024</link>
         <description><![CDATA[Oʻpka qon aylanishi yoki kichik qon aylanishi qon aylanish tizimining bir qismi boʻlib, u kisloroddan mahrum qonni olib yurakdan oʻpkaga va u yerdan esa kislorodli qonni olib yurakka qaytaradi. Yurakning oʻng qorinchasidan chiqayotgan iflos qonning oʻpka arteriyasini kuzatib, oʻpkaga borishi hamda uning oʻpkada tozalanishi natijasida yurakning chap atriumiga quyilishi oʻpkadagi qon aylanishi hisoblanadi. ]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2024-06-14 08:32:56 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028074024</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>uibrohim218</author>
         <link>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028077091</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://www.google.com/url?sa=i&amp;url=https%3A%2F%2Fhujayra.uz%2Fyurak%2F&amp;psig=AOvVaw1d1yFWQWHS3SO-VlJ_4FIz&amp;ust=1718440574984000&amp;source=images&amp;cd=vfe&amp;opi=89978449&amp;ved=0CBEQjRxqFwoTCMCRj5XY2oYDFQAAAAAdAAAAABAE" />
         <pubDate>2024-06-14 08:36:48 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028077091</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>uibrohim218</author>
         <link>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028078388</link>
         <description><![CDATA[Тромблар нима учун хавфли?

Тромблар қон томирларида ҳам пайдо бўлиши мумкин. Ушбу ҳолат тромбоз деб аталади. Кўпинча кам ҳаракат қиладиганларнинг оёқларига таъсир қилади. Аммо баъзи ҳолатда тананинг ҳар қандай қисми хавф остида бўлиши мумкин.

Агар қотиб қолган қон умумий қон оқимига кирса, юрак, мия ёки ўпкадаги қон томирлари йўлини тўсиб қўяди. Бу юрак хуружи, инсульт ёки ўпка эмболияси касаллигига олиб келиши мумкин бўлган ҳаёт учун хавфли ҳолатни юзага келтиради.

Қандай ҳолларда тез ёрдам чақириш керак?

    тўсатдан нафас олиш қийинлашиб, кислород етишмаса;
    йўталганда ёки чуқур нафас олганда кўкракда оғриқ кучайса;
    йўталганда қон билан балғам ажралиб чиқса;
    гапиришда қийинчилик юзага келса;
    кўриш қобилияти ёмонлашса — кўз олдида «туман» пайдо бўлса;]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2024-06-14 08:38:25 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028078388</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>uibrohim218</author>
         <link>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028079365</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/2532866315/b29884eaacfde567e7db71405c54f964/DF7HtT8Lw8eH6ylX4_ItLuypYlriOgwK.jpg" />
         <pubDate>2024-06-14 08:39:57 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028079365</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>uibrohim218</author>
         <link>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028080134</link>
         <description><![CDATA[Агар тромбоз белгилари кузатилса, нима қилиш керак?

Юқоридаги белгилардан атиги биттаси кузатилса ҳам, иложи борича тезроқ терапевт билан маслаҳатлашинг. Шифокор текширув ўтказади, аломатлар ҳақида сўрайди, керак бўлса, сизни тор соҳа мутахассиси — флеболог ёки қон томир жарроҳига юборади.

Тромбозни даволаш қон қуйқаси қаерда жойлашганига ва унинг чиқиб кетиш хавфи қанчалик юқори бўлишига боғлиқ. Даволаш усулларидан бири — шиш ва оғриқни камайтириш ва тромблар катталашишининг олдини олиш учун махсус пайпоқ кийишдир. Дорилар ҳам тавсия қилиниши мумкин. Охирги чора эса жарроҳлик амалиёти.

Шуни ёдингизда тутингки, даволанишда қайси усул энг самарали бўлишини фақат малакали шифокор ҳал қилиши мумкин. Бу масалада ўзбошимчалик билан даволаниш мумкин эмас.]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2024-06-14 08:41:07 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028080134</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>uibrohim218</author>
         <link>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028080788</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/2532866315/032fa9777e9fe29ca6a31be3b2a32599/PWM7zI6TLqFD96bgqRkzMqv840nMlok3.jpg" />
         <pubDate>2024-06-14 08:42:13 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028080788</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>uibrohim218</author>
         <link>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028082086</link>
         <description><![CDATA[Тромблар нима учун хавфли?

Тромблар қон томирларида ҳам пайдо бўлиши мумкин. Ушбу ҳолат тромбоз деб аталади. Кўпинча кам ҳаракат қиладиганларнинг оёқларига таъсир қилади. Аммо баъзи ҳолатда тананинг ҳар қандай қисми хавф остида бўлиши мумкин.

Агар қотиб қолган қон умумий қон оқимига кирса, юрак, мия ёки ўпкадаги қон томирлари йўлини тўсиб қўяди. Бу юрак хуружи, инсульт ёки ўпка эмболияси касаллигига олиб келиши мумкин бўлган ҳаёт учун хавфли ҳолатни юзага келтиради.

Қандай ҳолларда тез ёрдам чақириш керак?

    тўсатдан нафас олиш қийинлашиб, кислород етишмаса;
    йўталганда ёки чуқур нафас олганда кўкракда оғриқ кучайса;
    йўталганда қон билан балғам ажралиб чиқса;
    гапиришда қийинчилик юзага келса;
    кўриш қобилияти ёмонлашса — кўз олдида «туман» пайдо бўлса;
    қон босими кескин пасайиб кетиб, бош айланиши, ҳушидан кетиш содир бўлса.

Тромб борлигини қандай билиш мумкин?

Асоратларнинг олдини олиш учун тромбозни энг эрта босқичда аниқлаш муҳимдир. Муаммо шундаки, томирларда тромблар борлигини аниқлаш осон иш эмас. Кўпчиликда бу деярли намоён бўлмайди. Шунга қарамай, тромблар мавжудлигини тахмин қилиш мумкин.

1. Оёқ ёки қўлда шиш пайдо бўлиши

Шиш тромблар ҳосил бўлган жойда пайдо бўлиши ёки бутун аъзога тарқалиши ]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2024-06-14 08:44:00 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028082086</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>uibrohim218</author>
         <link>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028085215</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/2532866315/085c3a63c752531ed49b81bdc8d205fc/MOrmM_CRhx2FjL7LG_5cgPGulEZcapgJ.jpg" />
         <pubDate>2024-06-14 08:48:10 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028085215</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>uibrohim218</author>
         <link>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028087507</link>
         <description><![CDATA[Атеросклероз — бу қон томирлари деворларига салбий таъсир қиладиган жуда жиддий сурункали касаллик. Томирларнинг ички деворини холестерин бляшкалари ва ёғлар қоплаб олади. Шу сабабли томирларнинг деворлари зичроқ бўлиб, эластикликни йўқотади. Артерия оралиғи тораяди ва қон оқими қийинлашади. Бу бошқа бир қатор касалликларнинг ривожланишига олиб келади. Ушбу мақолада биз касаллик даврида қандай аломатлар пайдо бўлишини, қандай омиллар қон томирлари ҳолатига таъсир қилишини ва атеросклерозни қандай даволашни таҳлил қиламиз.
Кўпинча, бу касаллик катталарга таъсир қилади. Аммо, нотўғри овқатланиш, ортиқча вазн ва бошқа омиллар туфайли касаллик 30 ёшда ҳам пайдо бўлиши мумкин. Касалликнинг нг даҳшатли]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2024-06-14 08:50:44 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/uibrohim218/ugafu6q1cavsa4zc/wish/3028087507</guid>
      </item>
   </channel>
</rss>
