<?xml version="1.0"?>
<rss version="2.0">
   <channel>
      <title>Моя гениальная доска Padlet by Aigerim Otunchinova</title>
      <link>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm</link>
      <description>Сделано с ♥</description>
      <language>en-us</language>
      <pubDate>2021-12-07 14:33:12 UTC</pubDate>
      <lastBuildDate>2026-01-28 22:40:10 UTC</lastBuildDate>
      <webMaster>hello@padlet.com</webMaster>
      <image>
         <url></url>
      </image>
      <item>
         <title>1. Топырақ деген не?</title>
         <author>aotunchinova</author>
         <link>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933681966</link>
         <description><![CDATA[<div>Топырақ - бұл Жердің өсімдік өсетін үстіңгі қабаты. Топырақ - литосфераның жоғарғы әуе қабатымен байланысатын қабат, бүкіл биосферадағы тіршіліктің тірегі. </div>]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/1489715672/1ac514baa0ec1ce79fba69ddd31f594e/____________.jpeg" />
         <pubDate>2021-12-07 14:37:15 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933681966</guid>
      </item>
      <item>
         <title>2.Топырақ қабатының құрылымындағы қарашіріктің маңызы қандай?</title>
         <author>aotunchinova</author>
         <link>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933703841</link>
         <description><![CDATA[<div>Қара топырақта қарашірік көп болады, егілгендән дақылдар мол өседі. Бозғыл топырақ құрамында қарашірік аз, сондықтан оны тыңайту керек.</div>]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/1489715672/992b67c88b16fd29c7887f5b2ac7c07e/slide_5.jpg" />
         <pubDate>2021-12-07 14:44:19 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933703841</guid>
      </item>
      <item>
         <title>3. Қазақстан аумағында қандай топырақтың түрі көп таралған?</title>
         <author>aotunchinova</author>
         <link>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933718462</link>
         <description><![CDATA[<div>Күңгірт қара қоңыр, жай кара қоңыр, ашық қоңыр топырақтар</div>]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/1489715672/7d6595b1c417934f8fd7a7fc7da03dd6/images.jpeg" />
         <pubDate>2021-12-07 14:49:30 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933718462</guid>
      </item>
      <item>
         <title>4. Топыраққа қандай тыңайтқыштар беру керек?</title>
         <author>aotunchinova</author>
         <link>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933723276</link>
         <description><![CDATA[<div>Органикалық, минералды тыңайтқыштарды </div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2021-12-07 14:51:15 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933723276</guid>
      </item>
      <item>
         <title>5. Биосферадағы тіршілік негізі неден тұрады?</title>
         <author>aotunchinova</author>
         <link>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933731797</link>
         <description><![CDATA[<div>Жасушадан тұрады </div>]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/1489715672/b0630d6f40144b2cc35caca196a2af3a/______________3_.jpeg" />
         <pubDate>2021-12-07 14:54:21 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933731797</guid>
      </item>
      <item>
         <title>6. Биосфера туралы ілімнің негізін салған кім?</title>
         <author>aotunchinova</author>
         <link>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933736227</link>
         <description><![CDATA[<div>В. И. Вернадский </div>]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/1489715672/c35c4a705dd91f55715475c1d3784f1e/______________1_.jpeg" />
         <pubDate>2021-12-07 14:56:01 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933736227</guid>
      </item>
      <item>
         <title>7. Фитопланктонның қандай рөлі бар?</title>
         <author>aotunchinova</author>
         <link>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933746129</link>
         <description><![CDATA[<div>Фитопланктон теңіз және тұщы су қоректену торларының негізін құрайды және әлемдегі басты ойыншылар болып табылады көміртегі айналымы. Олардың үлесіне бүкіләлемдік фотосинтетикалық белсенділіктің жартысы және оттегі өндірісінің жартысына жуығы жатады, дегенмен бұл өсімдіктердің әлемдік биомассасының шамамен 1% құрайды. Фитопланктон өте алуан түрлі, олар фотосинтездейтін бактериялардан өсімдік тәрізді балдырларға дейін, броньмен қапталғанға дейін кокколитофорлар.</div>]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/1489715672/1d9880ccb5ceb4e89853f68122f08b7f/______________2_.jpeg" />
         <pubDate>2021-12-07 14:59:38 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933746129</guid>
      </item>
      <item>
         <title>8.Жасушаның құрылысы қандай? </title>
         <author>aotunchinova</author>
         <link>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933762955</link>
         <description><![CDATA[<div>Жасуша негізгі үш бөліктен-<strong>ядро цитоплазма және қабықшадан </strong>тұрады.&nbsp;</div>]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/1489715672/b5cc5abb082f8cbfed2540e163c59079/image_5.jpg" />
         <pubDate>2021-12-07 15:05:05 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933762955</guid>
      </item>
      <item>
         <title>9. Ағзалардың көбеюі қалай жүзеге асады?</title>
         <author>aotunchinova</author>
         <link>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933769025</link>
         <description><![CDATA[<div>Көбею екі түрде жүреді :&nbsp;<strong>жыныссыз&nbsp;</strong>және&nbsp;<strong>жынысты. </strong></div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2021-12-07 15:07:17 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933769025</guid>
      </item>
      <item>
         <title>10. Митоз бен миоздың өзара айырмашылығы неде?</title>
         <author>aotunchinova</author>
         <link>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933778876</link>
         <description><![CDATA[<div>Жыныс жасушадары бөлінуінің ерекше типі -&nbsp;<strong>мейоз. Митоздан айырмашылығы,&nbsp;</strong>бұлай бөлінудің нәтижесінде жас жасушалардағы хромосомалар саны екі есе кемиді. </div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2021-12-07 15:10:45 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933778876</guid>
      </item>
      <item>
         <title>11. Өсімдіктердің көбею формаларына талдау жаса.</title>
         <author>aotunchinova</author>
         <link>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933803082</link>
         <description><![CDATA[<div>Гүлденетін өсімдіктер және бүршіктері бар өсімдіктер (мысалы, қылқанжапырақтылар) тұқымдық дәндерді өндіреді. Гүлденетін өсімдіктердің көпшілігі тұқымдық дәндер арқылы көбейеді, сонымен қатар вегетативті түрде өніп өседі. Тұқымдық дәндерді алу үшін, әуелі өсімдікті тозаңдандыру керек. <br><strong>Өсімдіктер қалай көбейеді	?</strong> <br>Гүлдер шырынға қызыққан жәндіктерді, құстарды және сүтқоректілерді өздеріне тартады. Аралар тозаңды жинақтайды. Өсімдік тозаңдатылғаннан кейін, гүл оған қажетсіз болады. Гүлдің жапырақтары солып, түсе бастайды.</div>]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/1489715672/d62bfc5c6b20749b813d2303146f1138/hqdefault.jpg" />
         <pubDate>2021-12-07 15:19:25 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933803082</guid>
      </item>
      <item>
         <title>12. Жануарлардың көбею формаларына талдау жаса.</title>
         <author>aotunchinova</author>
         <link>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933822691</link>
         <description><![CDATA[<div>Жануарлар жынысты жолмен көбею кезінде міндетті түрде екі жыныс жасушасы: аналық жыныс жасушасы немесе жұмыртқа және аталық жыныс жасушасы немесе сперматозоид қатысады. Жыныс жасушаларын гаметалар деп атайды. Аналық гамета (жұмыртқа) мен аталық гамета (сперматозоид) өзара қосылып, жаңа бір жасуша түзіледі. Көп жағдайда аталық гамета аналық гаметаға түсіп қосылады. Сондықтан жаңа жасушаны ұрықтанған жұмыртқажасуша немесе зигота дейді. Осы зигота дамып, өсіп, жаңа жас ағзаға айналады. Көпжасушалы жануарлардың көпшілігінде аналық гаметалар аналық ағзаға (мысалы, тауық мекиені) дамиды, ал аталық гаметалар аталық ағзада (мысалы, қоразда) дамиды. Мұндай жануарлар дара жынысты жануарлар деп аталады.<br><br>&nbsp;</div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2021-12-07 15:26:18 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/aotunchinova/u7oijwiopv0jtmfm/wish/1933822691</guid>
      </item>
   </channel>
</rss>
