Mladá česká autorka, žijící napůl v Praze a napůl v Pardubicích.

Studuje žurnalistiku na UK

Pracovala pro časopis Cosmopolitan nebo také pro český rozhlas. Aktuálně pracuje jako redaktorka české literatury v nakladatelství.

Mladý spisovatel používá pseudonym Theo Addair.

Narodil se na Vinohradech v Praze.

Sám říká, že knihy ho vždycky dokázaly přivést ke klidu.

Dnes pracuje v advokátní kanceláři v Praze.

Umístil se v několika literárních soutěžích včetně prestižní ceny Karla Čapka.

Píše young adult a hlavními postavami jejich děl bývají zpravidla ženy se svými sny.

Jazyk v knihách je rozmanitý a spisovný

Hluboce propojuje postavy se čtenářem díky velice osobních, ale normálních, běžných situací.

Dokáže zasáhnout do srdce, díky tomu, že její postavy nebývají modelové, tudíž s nimi dokážeme soucítit jako lidé.

Snaží se apelovat na společnost, aby si více všímala skrytých světů svých blízkých.

Jeho díla jsou plná LGBTQ tématiky, projektuje se autobiograficky.

Angažuje se také v žánru fantasy románu.

Používá poetický jazyk, obsáhlý barvitý popis děje, situací, ale také hmotných věcí.

Často v dílech využívá postavy k pokládání řečnických otázek čtenáři.

Velice příjemně vtahuje čtenáře do děje skrz detailní popisy prostředí.

Český dramatik, scénárista a režisér.

Získal cenu Alfréda Radoka za svou hru Příběhy obyčejného šílenství, kterou sám režíroval v Dejvickém divadle.

Narodil se v Praze, kde také později vystudoval filmovou fakultu akademických umění.

Součástí jeho her jsou postavy, které prahnou po docenění.

Zobrazuje zoufalost, silný charakter a také materialismus.

Používá hovorovou češtinu, odborný jazyk, ale nebojí se ani tvrdých vulgarismů.

Tamařino souhvězdí je román od české spisovatelky Anny Musilové, který vypráví příběh mladé dívky jménem Liv. Liv je mladá holka, která se po nevydařeném pokusu dostat se na fotografický obor, rozhodne pracovat v kavárně. Během své práce se míjí se starší Tamarou, která frekventovaně kavárnu navštěvuje. Příběh reflektuje Livino hledání identity a vnitřního klidu v nepředpovídatelném světě. Autorčin poutavý styl vykresluje složité vztahy mezi postavami a Livin osobní vývoj, přičemž se dotýká témat jako je svoboda, touha po štěstí a hledání sebe sama.

Daniel a Kit jsou dva šestnáctiletí spolužáci, kteří snad ani nemůžou být rozdílnější. Jeden je nejlepším studentem na internátě, k okolí se chová odměřeně a úzkostlivě si střeží své soukromí. Druhý má umělecké nadání, pořádek považuje tak trochu za zbytečnost a často dřív mluví, než myslí. Zdálo by se, že přátelství mezi nimi je nepravděpodobné a cokoli hlubšího rovnou nemožné.

Příběh o boji s nadnárodní farmaceutickou korporací, o znovunalezení dávno ztraceného přátelství a mnoha podobách lásky.
Příběh o boji s nadnárodní farmaceutickou korporací, o znovunalezení dávno ztraceného přátelství a mnoha podobách lásky. Hra se zabývá tématem vztahu umělce a reality, potažmo reality mediální. Kde jsou hranice toho, co ještě člověk může akceptovat, a co už nikoliv? Co je třeba více ctít: morální zásady, nebo přátelství? Uznávaný fotograf je osloven mladými začínajícími „kreativci“, a přestože mu jejich svět připadá směšný, podlehne posléze jejich nadšení a pustí se do práce. Z propagační kampaně se však stane aktivistický boj a z přátelství vyřizování účtů.

Je český spisovatel, dramatik, ale také básník.

Vlastním jménem Zdeněk Petrželka

Založil soubor Dětské studio Divadla na provázku v Brně.

Získal Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla (2007)

Jeho hlavním rysem v dílech je pohrávání si s jazykem, ale hlavně s dialektem.

Často ho mění, staví podle něj povahy a postavení postav.

Takové hraní s dialekty u jeho děl může působit humorně, groteskně až za samou hranicí únosnosti.

Zabývá se převážně sociálním dramatem.

Hra Matka má podtitul sociální drama. Toto samotné označení je jistou nadsázkou, protože už z povahy textu a uměle vytvořeného jazyka, v němž je hra napsána, jde spíše o černou komedii, grotesku, která těží z absurdity vznikajících situací. Zároveň je ale sondou do zvrácenosti myšlení lidí, jejichž posedlostí je vlastní důležitost, moc a ovládání druhých.
Ústřední postavou je Dobruška, matka rodiny, která ovládá svou rodinu (otce, dědečka, syna Antonína i služku Bětuši) „pro její vlastní blaho“ v rámci dlouholetých tradic a zavedených pořádků. Jedním ze zakořeněných zvyků je každodenní společná večeře, na niž v začátku hry všichni čekají. Tedy čekají na syna Antonína, který ne a ne přijít.

Je to jeden z nejúspějšnějších literátů, prodalo se více než milion jeho výtisků.

Držitel prestižní Ceny Jiřího Ortena

Vystudoval češtinu a pedagogiku na FF UK.

Svá díla zakládá na autobiografických prvcích a vlastních zkušenostech v životě.

Píše prózy, ve kterých promítá i ironii se sarkasmem.

Velice častými motivy jsou mezilidské a také milostné vztahy. Rád kritizuje poměry ve společnosti.

Děj se odehrává v Praze a v městečku Sázava. V autobiografickém příběhu chlapce Kvida je líčen příběh rodiny, která se pokouší utéci před politickými tlaky nastupující normalizace z Prahy do městečka Sázava. Zde Kvido dospívá v mladého muže a díky své posedlosti psaním se stává nejen svědkem, ale také posmutnělým i ironickým kronikářem kompromisních vzestupů i nekompromisních pádů ostatních rodinných příslušníků, zvláště pak svého otce, který je nejrozporuplnější postavou příběhu.