<?xml version="1.0"?>
<rss version="2.0">
   <channel>
      <title>My radiant padlet by Stefan Philipe Coutinho Taskovski</title>
      <link>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0</link>
      <description>Made with a creative frenzy</description>
      <language>en-us</language>
      <pubDate>2017-02-06 19:57:52 UTC</pubDate>
      <lastBuildDate>2023-08-09 18:46:39 UTC</lastBuildDate>
      <webMaster>hello@padlet.com</webMaster>
      <image>
         <url></url>
      </image>
      <item>
         <title>Cрце</title>
         <author>stefantaskovski</author>
         <link>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0/wish/151959400</link>
         <description><![CDATA[<div><strong>празен </strong><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9C%D1%83%D1%81%D0%BA%D1%83%D0%BB"><strong>мускулен</strong></a><strong> </strong><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D1%80%D0%B3%D0%B0%D0%BD"><strong>орган</strong></a><strong> што ја движи </strong><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%80%D0%B2"><strong>крвта</strong></a><strong> во </strong><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D1%80%D0%B3%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D0%B7%D0%B0%D0%BC"><strong>организмот</strong></a><strong>. Срцевиот ѕид е изграден од три слоеви: надворешен (</strong><a href="https://mk.wikipedia.org/w/index.php?title=%D0%95%D0%BF%D0%B8%D0%BA%D0%B0%D1%80%D0%B4&amp;action=edit&amp;redlink=1"><strong>епикард</strong></a><strong>), среден (</strong><a href="https://mk.wikipedia.org/w/index.php?title=%D0%9C%D0%B8%D0%BE%D0%BA%D0%B0%D1%80%D0%B4&amp;action=edit&amp;redlink=1"><strong>миокард</strong></a><strong>) и внатрешен (</strong><a href="https://mk.wikipedia.org/w/index.php?title=%D0%95%D0%BD%D0%B4%D0%BE%D0%BA%D0%B0%D1%80%D0%B4&amp;action=edit&amp;redlink=1"><strong>ендокард</strong></a><strong>). Во самото срце постојат </strong><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%80%D0%B2%D0%BD%D0%B8_%D1%81%D0%B0%D0%B4%D0%BE%D0%B2%D0%B8"><strong>крвни садови</strong></a><strong> преку кои се снабдува со хранливи материи и </strong><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%81%D0%BB%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%B4"><strong>кислород</strong></a><strong>, а ги оддава </strong><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%95%D0%BA%D1%81%D0%BA%D1%80%D0%B5%D1%82"><strong>екскретите</strong></a><strong> и </strong><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%88%D0%B0%D0%B3%D0%BB%D0%B5%D1%80%D0%BE%D0%B4_%D0%B4%D0%B8%D0%BE%D0%BA%D1%81%D0%B8%D0%B4"><strong>јаглерод диоксидот</strong></a><strong>. Овој систем од крвни садови е познат како </strong><a href="https://mk.wikipedia.org/w/index.php?title=%D0%A1%D1%80%D1%86%D0%B5%D0%B2_%D0%BA%D1%80%D0%B2%D0%BE%D1%82%D0%BE%D0%BA&amp;action=edit&amp;redlink=1"><strong>срцев крвоток</strong></a><strong>, односно венечен (коронарен) крвоток.<br></strong><br></div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2017-02-06 19:59:23 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0/wish/151959400</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>stefantaskovski</author>
         <link>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0/wish/151961199</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://padletuploads.blob.core.windows.net/prod/61639617/6a1f804838a8fbd99c56e42f00bc58f7/srce_630x354.jpg" />
         <pubDate>2017-02-06 20:05:58 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0/wish/151961199</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Вени</title>
         <author>stefantaskovski</author>
         <link>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0/wish/151961589</link>
         <description><![CDATA[<div><strong>Вените</strong>&nbsp; се <a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%80%D0%B2%D0%BD%D0%B8_%D1%81%D0%B0%D0%B4%D0%BE%D0%B2%D0%B8">крвни садови</a> кои ја враќаат <a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%80%D0%B2">крвта</a> во <a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D1%80%D1%86%D0%B5">срцето</a> од сите делови на телото на <a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%96%D0%B8%D0%B2%D0%BE%D1%82%D0%BD%D0%B8">животните</a>. Во крвната мрежа, повеќето животни (вклучувајќи го и <a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%A7%D0%BE%D0%B2%D0%B5%D0%BA">човекот</a>) имаат повеќе венски отколку <a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D1%82%D0%B5%D1%80%D0%B8%D1%98%D0%B0">артериски</a> садови. Кај човекот, на пример, просечно на една артерија доаѓаат два венски сада.</div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2017-02-06 20:07:11 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0/wish/151961589</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Крвоток</title>
         <author>stefantaskovski</author>
         <link>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0/wish/151962499</link>
         <description><![CDATA[<div><strong>Крвотокот</strong> (<strong>циркулаторен систем</strong>, во поширока смисла) кај целиот животински свет е одговорен за транспортот на материите низ <a href="https://mk.wikipedia.org/w/index.php?title=O%D1%80%D0%B3%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D0%B7a%D0%BC&amp;action=edit&amp;redlink=1">организмот</a>.<br><br></div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2017-02-06 20:10:19 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0/wish/151962499</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>stefantaskovski</author>
         <link>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0/wish/151963088</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://padletuploads.blob.core.windows.net/prod/61639617/96621f398380b88ab335aafcafb64747/srce_krvotok.jpg" />
         <pubDate>2017-02-06 20:12:13 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0/wish/151963088</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Отворен крвоток</title>
         <author>stefantaskovski</author>
         <link>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0/wish/151963967</link>
         <description><![CDATA[<div>Крвта се движи низ отвори наречени празнини<br><br> Протокот на крвта е со мала брзина.<br><br> Внатрешните органи имаат директен контакт со крвта<br><br> На крвта  и треба долго време да се состави<br><br> Набавка и елиминација на материите е споро<br><br> Протокот на крвта не може да биде регулиран</div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2017-02-06 20:14:56 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0/wish/151963967</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Затворен крвоток</title>
         <author>stefantaskovski</author>
         <link>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0/wish/151964878</link>
         <description><![CDATA[<div>Овој крвоток се среќава кај луѓето<br><br> Крвта се движи низ крвни садови<br><br> Протокот на крвта е со поголема брзина<br><br> Внатрешните органи немаат директен контакт со крвта<br><br> На крвта и треба малку време за да се состои<br><br> Набавката и елиминација на материите е брзо<br><br>Протокот на крвта може да биде регулиран</div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2017-02-06 20:17:42 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0/wish/151964878</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Мал крвоток</title>
         <author>stefantaskovski</author>
         <link>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0/wish/151965483</link>
         <description><![CDATA[<div><strong>Малиот крвоток</strong> кај <a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D1%82%D0%B8%D1%86%D0%B8">птиците</a> и <a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%A6%D0%B8%D1%86%D0%B0%D1%87%D0%B8">цицачите</a> е циркулација на <a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%80%D0%B2">крвта</a> од десната комора на <a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D1%80%D1%86%D0%B5">срцето</a>, преку <a href="https://mk.wikipedia.org/w/index.php?title=%D0%91%D0%B5%D0%BB%D0%BE%D0%B4%D1%80%D0%BE%D0%B1%D0%BD%D0%B8_%D0%B0%D1%80%D1%82%D0%B5%D1%80%D0%B8%D0%B8&amp;action=edit&amp;redlink=1">белодробните артерии</a> до <a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D0%B5%D0%BB%D0%B8_%D0%B4%D1%80%D0%BE%D0%B1%D0%BE%D0%B2%D0%B8">белите дробови</a>, каде што се врши размена на гасовите (<a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%88%D0%B0%D0%B3%D0%BB%D0%B5%D1%80%D0%BE%D0%B4_%D0%B4%D0%B8%D0%BE%D0%BA%D1%81%D0%B8%D0%B4">јаглерод диоксид</a> и <a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%81%D0%BB%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%B4">кислород</a>). Оксидираната крв (крвта богата со кислород) преку <a href="https://mk.wikipedia.org/w/index.php?title=%D0%91%D0%B5%D0%BB%D0%BE%D0%B4%D1%80%D0%BE%D0%B1%D0%BD%D0%B8_%D0%B2%D0%B5%D0%BD%D0%B8&amp;action=edit&amp;redlink=1">белодробните вени</a> се враќа во левата преткомора на срцето. Од левата преткомора крвта оди во левата комора каде што започнува <a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BC_%D0%BA%D1%80%D0%B2%D0%BE%D1%82%D0%BE%D0%BA">големиот крвоток</a>.</div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2017-02-06 20:19:29 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0/wish/151965483</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Голем крвоток</title>
         <author>stefantaskovski</author>
         <link>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0/wish/151965767</link>
         <description><![CDATA[<div>Големиот Крвоток е кружно движење на крвта од левата комора на срцето,преку аортата, другите помали артерии, крвните капилари и вените до десната преткомора.<br><br></div><div><br>Бидејки во левата страна на срцето има оксидирана крв, таа преку комората т.е. преку артеријата аорта излегува, оди до сите органи и ткива и преку вената во десната предкомора се враќа редуцирана крв.</div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2017-02-06 20:20:31 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/stefantaskovski/p13dro4nucx0/wish/151965767</guid>
      </item>
   </channel>
</rss>
