<?xml version="1.0"?>
<rss version="2.0">
   <channel>
      <title>Sluneční soustva by Lenka Hlinšťáková</title>
      <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr</link>
      <description>Vytvořeno s tvůrčím šílenstvím</description>
      <language>en-us</language>
      <pubDate>2020-05-19 20:18:45 UTC</pubDate>
      <lastBuildDate>2020-06-09 15:27:33 UTC</lastBuildDate>
      <webMaster>hello@padlet.com</webMaster>
      <image>
         <url>https://padlet.net/icons/png/2600.png</url>
      </image>
      <item>
         <title>Slunce</title>
         <author>smooth_talking100</author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583457323</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="http://astronomia.zcu.cz/hvezdy/slunce/727-slunce" />
         <pubDate>2020-05-19 20:22:32 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583457323</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Merkur</title>
         <author>smooth_talking100</author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583465349</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="http://astronomia.zcu.cz/planety/merkur/1788-merkur" />
         <pubDate>2020-05-19 20:27:28 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583465349</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Venuše</title>
         <author>smooth_talking100</author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583466870</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://www.youtube.com/watch?v=E2VMumrI8Vo" />
         <pubDate>2020-05-19 20:28:25 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583466870</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Země</title>
         <author>smooth_talking100</author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583467828</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://www.youtube.com/watch?v=6oTSx-NghEg" />
         <pubDate>2020-05-19 20:29:06 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583467828</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Mars</title>
         <author>smooth_talking100</author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583478869</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://media3.giphy.com/media/5h5YKtIQFRdkc/giphy.gif" />
         <pubDate>2020-05-19 20:35:58 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583478869</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Jupiter</title>
         <author>smooth_talking100</author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583484458</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://www.youtube.com/watch?v=PtkqwslbLY8" />
         <pubDate>2020-05-19 20:39:24 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583484458</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Saturn</title>
         <author>smooth_talking100</author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583484764</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://solarsystem.nasa.gov/planets/saturn/overview/" />
         <pubDate>2020-05-19 20:39:36 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583484764</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Uran</title>
         <author>smooth_talking100</author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583485168</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://solarsystem.nasa.gov/solar-system/our-solar-system/overview/" />
         <pubDate>2020-05-19 20:39:48 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583485168</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Neptun</title>
         <author>smooth_talking100</author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583485407</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://cs.wikipedia.org/wiki/Neptun_(planeta)" />
         <pubDate>2020-05-19 20:39:56 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583485407</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Komety</title>
         <author>smooth_talking100</author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583492951</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://www.youtube.com/watch?v=Mpe3Qk2tzOs" />
         <pubDate>2020-05-19 20:44:42 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583492951</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Průlet Sluneční soustavou rychlostí světla</title>
         <author>smooth_talking100</author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583498489</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://www.youtube.com/watch?v=vqya6IqFgII" />
         <pubDate>2020-05-19 20:47:51 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583498489</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Asteroidy</title>
         <author>smooth_talking100</author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583503867</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://www.youtube.com/watch?v=t9uo64r6bHY" />
         <pubDate>2020-05-19 20:51:20 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/583503867</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Jak věci padají na měsíci a jak si můžeme vyrobit vakuum doma</title>
         <author>lukaska674</author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/584434099</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://youtu.be/FtFMUb5zafs" />
         <pubDate>2020-05-20 09:29:52 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/584434099</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Merkur</title>
         <author></author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/588588450</link>
         <description><![CDATA[<pre>-byl pojmenován podle boha Mercuria, který byl bohem obchodu, cestování a šikovných zlodějů 
-na povrchu má nejvíce kráterů ve Sluneční soustavě díky střetům s asteroidy a kometami
-je druhou nejhustější planetou Sluneční soustavy každý krychlový centimetr ma hustotu 5,4 gramů 
-je druhou nejteplejší planetou 
-je nejmenší planetou Sluneční soustavy 
-rok na Merkuru trva 88 dní 
                Tina Sedláčková </pre>]]></description>
         <enclosure url="https://youtu.be/uQirL-nQJKQ" />
         <pubDate>2020-05-22 09:10:06 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/588588450</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Saturn </title>
         <author></author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/592547987</link>
         <description><![CDATA[<div>Jde o druhého plynného obra v pořadí (nemá pevný povrch). <br>Saturn je nejvíce zploštělá (nejméně kulatá)planeta v naší soustavě.Teplota v horní vrstvě atmosféry dosahuje -140°C.<br>Jde o jedinou planetu naší soustavy,jejíž střední hustota je nižší než hustota vody.<br>Saturn má nejjasnější a nejvýraznější prstenec viditelné ze země i malým dalekohledem. Jsou tvořeny hlavně ledem,dále pak prachem, kamením a balvany.<br>Na Saturnu vanou silné větry, dosahující rychlostí až 1 800 km/hod.<br>Na Saturnu se střídají dvě roční období: léto a Zima. Je tam také jeden z nejkrásnějších dnů mezi planetami naší soustavy. <br>Gorolová Aneta </div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2020-05-25 09:05:51 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/592547987</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Saturn</title>
         <author></author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/592556180</link>
         <description><![CDATA[<div><br>- v pořadí planet je na 6. místě<br>- 2. největší planeta po Jupiteru<br>- planeta byla pozorována již starověkými astronomy<br>- je pojmenována po římském bohů Saturnovi<br>- teplota na horní oblačné vrstvě atmosféry dosahuje -140°C<br>- skládá se z 75% vodíku a 25% helia se stopami metanu, vody a amoniaku<br>- větry zde dosahují rychlosti až 400m/s<br>- prstence jsou tvořeny kousky ledu, prachu a kamení- jsou mladší než dinosauři<br>- má 62 měsíců<br>- ve vodě by Saturn plaval<br>Kamila Ragaňová</div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2020-05-25 09:10:21 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/592556180</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Sluneční soustava Dokument </title>
         <author>natyhabichova</author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/592878461</link>
         <description><![CDATA[<div>Natálie Habichová</div>]]></description>
         <enclosure url="https://www.youtube.com/watch?v=3tljuS5bjSE" />
         <pubDate>2020-05-25 12:43:56 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/592878461</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Merkur</title>
         <author></author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/594221750</link>
         <description><![CDATA[<div> Je planeta nejbližší ke Slunci ,proto se na nebi nikdy příliš od Slunce nevzdaluje.Oběh kolem Slunce trvá 88 pozemských dní. Merkur se otočí kolem vlastní osy jednou za 59 našich dní.Merkur je nejmenší ze všech planet. Je to skalnatá planeta, posetá krátery podobně jako náš Měsíc. Merkur má velmi řídkou atmosféru, tvořenou hlavně molekulárním kyslíkem (42 %), sodíkem (29 %), vodíkem (22 %) a heliem (6 %). Teplota na jeho povrchu po západu Slunce velmi rychle klesá až na −180 °C a přes den vystupuje na 430 °C.<br><br>Aneta Mervardová</div><div><br></div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2020-05-26 08:12:59 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/594221750</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Venuše</title>
         <author>rozaliekrizova</author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/594531380</link>
         <description><![CDATA[<div><strong>Venuše</strong> je druhá <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Planeta">planeta</a> od <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Slunce">Slunce</a> ve <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_soustava">sluneční soustavě</a>. Je pojmenována po <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_mytologie">římské bohyni</a> <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A1ska">lásky</a> a krásy <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Venu%C5%A1e_(mytologie)">Venuši</a>. Jedná se o jedinou planetu <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_soustava">sluneční soustavy</a>, která je pojmenována po ženě. Venuše je <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Terestrick%C3%A1_planeta">terestrická planeta</a>, co do velikosti a hrubé skladby velmi podobná <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9B">Zemi</a>; někdy se proto nazývá „sesterskou planetou“ Země. <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Elipsa">Eliptická</a> oběžná dráha Venuše má ze všech planet nejmenší <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Excentricita_dr%C3%A1hy">výstřednost</a>, pouze 0,007. Okolo Slunce oběhne jednou za 224,7 pozemského dne. Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, její úhlová vzdálenost od Slunce nemůže překročit určitou mez (největší <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Elongace">elongace</a> je 47,8°) a lze ji ze Země vidět jen před <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Asvit">úsvitem</a> nebo po <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Soumrak">soumraku</a>. Proto je Venuše někdy označována jako „jitřenka“ či „večernice“, a pokud se objeví, jde o zdaleka nejsilnější, téměř bodový přírodní zdroj světla na obloze. Její <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_velikost">magnituda</a> může dosáhnout hodnoty −4,6. Na obloze je tedy po Slunci a Měsíci nejjasnějším zdrojem. Výjimečně lze Venuši pouhým okem spatřit i ve dne.</div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2020-05-26 11:30:31 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/594531380</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Neptun</title>
         <author></author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/594534820</link>
         <description><![CDATA[<div> (česky zastarale <em>Vodopán</em>) je osmá planeta od <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Slunce">Slunce</a> a nejvzdálenější planeta <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_soustava">sluneční soustavy</a>; řadí se mezi <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Plynn%C3%BD_obr">plynné obry</a>.S rovníkovým průměrem okolo 50 000 km. Neptun je svým vzhledem, velikostí i <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Hmotnost">hmotností</a> velmi podobný <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Uran_(planeta)">Uranu</a>. S hmotností 1,0243×10<sup>26</sup> <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Kilogram">kg</a> spadá mezi menší plynné obry sluneční soustavy. Uran a Neptun jsou proto někdy vyčleňováni do zvláštní kategorie jako tzv. „<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ledov%C3%BD_obr">ledoví obři</a>“. Atmosféra Neptunu je složena převážně z <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Vod%C3%ADk">vodíku</a> a <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Helium">hélia</a> s větším podílem <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Voda">vody</a>, <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Amoniak">čpavku</a> a <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Methan">metanu</a>. Vnitřní stavba planety je spíše kamenitá a navíc obohacená vodním ledem.  Podobně jako u ostatních plynných obrů je možno přímo pozorovat pouze svrchní vrstvy atmosféry, ve kterých je vidět několik velkých temných skvrn, připomínajících skvrny v <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jupiter_(planeta)#Atmosf%C3%A9ra">atmosféře Jupiteru</a>. Neptun má charakteristicky modrou barvu, která je zapříčiněna mj. přítomností většího množství metanu v atmosféře. Planeta byla objevena v roce <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/1846">1846</a> <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Johann_Gottfried_Galle">Johannem Gallem</a> a studentem astronomie Louisem d'Arrestem jako vůbec jediná na základě <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Matematika">matematických</a> výpočtů gravitačních odchylek okolních těles. Následně planeta dostala své jméno podle <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm">římského</a> boha moří <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Poseid%C3%B3n">Neptuna</a>. </div><div>Předpokládá se, že Neptun vznikl stejným procesem jako Jupiter z <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Protoplanet%C3%A1rn%C3%AD_disk">protoplanetárního disku</a> před 4,6 až 4,7 miliardami let. Existují dvě hlavní teorie, jak mohly velké plynné planety vzniknout. Jedná se o teorii <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Akrece">akrece</a> a teorii <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Gravita%C4%8Dn%C3%AD_kolaps">gravitačního kolapsu</a>. <br> Tereza Šilhanová</div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2020-05-26 11:32:54 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/594534820</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Země</title>
         <author></author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/594537487</link>
         <description><![CDATA[<div><strong>Země</strong> je třetí <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Planeta">planeta</a> <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_soustava">sluneční soustavy</a>. Země vznikla před 4,6 <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Miliarda">miliardami</a> <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Rok">let</a> a krátce po svém vzniku získala svůj jediný <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bs%C3%ADc_(satelit)">přirozený satelit</a> – <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bs%C3%ADc">Měsíc</a>. Jedná se o nedokonalou kouli s <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Rovn%C3%ADk">rovníkovým</a> <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Polom%C4%9Br">poloměrem</a> cca 6 378,14 km (a průměrným poloměrem cca 6371,0 km), uprostřed se nachází malé <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9_j%C3%A1dro">pevné jádro</a> obklopené polotekutým <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9_j%C3%A1dro">vnějším jádrem</a>, dále pak <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%BD_pl%C3%A1%C5%A1%C5%A5">pláštěm</a> a <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A1_k%C5%AFra">zemskou kůrou</a>, která se dělí na <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Oce%C3%A1nsk%C3%A1_k%C5%AFra">oceánskou</a> a <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Kontinent%C3%A1ln%C3%AD_k%C5%AFra">kontinentální</a>. Země vznikla podobně jako ostatní <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Planeta">planety</a> slunečního systému přibližně <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1%C5%99%C3%AD_Zem%C4%9B">před 4,6 miliardami let</a> <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Akrece">akrecí</a> z <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Protoplanet%C3%A1rn%C3%AD_disk">pracho-plynného disku</a>, jenž obíhal kolem rodící se centrální hvězdy, tj. <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Slunce">Slunce</a>.Předpokládá se, že první život na Zemi vznikl před 4 miliardami let v dobách, kdy byla atmosféra ještě obohacena volným vodíkem, který působil jako reakční činidlo v řadě <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Chemick%C3%A1_reakce">chemických reakcí</a> potřebných pro vznik <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Organick%C3%A1_l%C3%A1tka">organických látek</a>. Země je, nejspíše jako ostatní terestrické planety, vnitřně diferencována na vnější <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99em%C3%ADk">křemíkovou</a> pevnou <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A1_k%C5%AFra">kůru</a> a vysoce viskózní <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%BD_pl%C3%A1%C5%A1%C5%A5">plášť</a>.Z jádra se neustále uvolňuje značné množství akumulovaného <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Teplo">tepla</a>, které má za následek pohyb roztaveného materiálu v zemském tělese. Země oběhne Slunce za 365,2564 průměrných slunečních dní (<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%BD_%C4%8Das">1 siderický rok</a>).Rotace Země kolem její osy spojující <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Severn%C3%AD_p%C3%B3l">severní</a> a <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_p%C3%B3l">jižní pól</a> trvá 23 hodin, 56 minut a 4,091 sekund (<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%BD_%C4%8Das">1 siderický den</a>).<br><br>Nela Špaková </div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2020-05-26 11:34:48 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/594537487</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Pluto</title>
         <author></author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/594540239</link>
         <description><![CDATA[<div><br><br>Pluto je největší a po Eris druhou nejhmotnější známou trpasličí planetou sluneční soustavy. Zároveň se jedná o deváté největší a desáté nejhmotnější známé těleso, které obíhá přímo okolo Slunce. Roku 1930 ho objevil americký astronom Clyde Tombaugh. Toto kosmické těleso astronomové původně řadili mezi planety, ovšem po změně definice pojmu „planeta“, ke kterému došlo během 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze v roce 2006, byl zařazen mezi trpasličí planety a plutoidy</div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2020-05-26 11:36:50 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/594540239</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Jupiter</title>
         <author></author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/595649567</link>
         <description><![CDATA[<div>Jupiter  je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce. Planeta je pojmenována po římském Bohu Junovi. Symbolem planety je stylizované znázornění božského blesku. Okolo planety se nacházejí slabé prestance. Dosud není přesně známo, jaké vrstvy planetu tvoří, jelikož současné technické prostředky neumožňují její průzkum do větší hloubky. Předpokládá se, že Jupiter je složen převážně z vodíku, hélia a organických sloučenin. Je možné, že planeta má tvrdé kamenné jádro tvořené těžšími prvky. Jupiter má nejméně 79 měsíců. Společně se Sluncem přispěl Jupiter gravitačním působením k zformování sluneční soustavy.</div>]]></description>
         <pubDate>2020-05-26 20:26:36 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/595649567</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Jaké zvuky planety dělají? </title>
         <author></author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/619032797</link>
         <description><![CDATA[<div>Tohle mě osobně přijde fakt zajímavý, planety dělaj dost divný zvuky, někdy je to až děsivý, co si budem žejo 😉🌍 -Martini</div>]]></description>
         <enclosure url="https://youtu.be/IQL53eQ0cNA" />
         <pubDate>2020-06-09 15:13:30 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/619032797</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Poslechněte si</title>
         <author></author>
         <link>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/619056830</link>
         <description><![CDATA[<div>Mimochodem, velmi zajímavá písnička, velice poučná, skvěle si zapamatujete pořadí planet a zajímavé fakty z vesmírné cesty těchto mladíků 😂😂 </div>]]></description>
         <enclosure url="https://youtu.be/OmalP8CFtw8" />
         <pubDate>2020-06-09 15:25:17 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/smooth_talking100/n57407i0pc0mexdr/wish/619056830</guid>
      </item>
   </channel>
</rss>
