6. A pomáhá 1. A objevovat svět.

Badateláček NG Vodňany

Badateláček NG Vodňany

NG Vodňany

Řeřicha, hrášek i papriky už krásně rostou, ale zatím jen ty, které zaléváme obyčejnou vodou. Překvapivě začaly klíčit také papriky zalévané colou. Naopak hlína zalévaná studeným čajem začíná plesnivět a semínka zalévaná octem vůbec nereagují a neklíčí....

Po víkendu čekalo na děti na zahrádkách překvápko, ze zasetých semínek řeřichy už vidíme růst stonky s lístečky.

Žáci si společně určili podmínky. Do každé nádoby dali 5 semínek. Každá skupiny zvolila jiné zálivky (Red Bull, minerální voda, odstátá voda, mléko, kvásek a směs).

To jsme opravdu nečekali.

Nejdříve začali klíčit rostlinky se zálivkou od Red Bullu. Po týdnu se začalo dařit rostlinkám zalévané mlékem.

Spolupráce 1. A + 6. A pokračuje dál!

Děti pracovaly s obrázky, poznávaly druhy ptáků a společně tvořily pojmovou mapu. Velký úspěch měla hra „Ptáčci na kolíčku“, při které ptáčci „zobali“ zrní i housenky a děti si tak hravou formou vyzkoušely, čím ptáky krmit.

Nechyběla ani důležitá část – lepili jsme bezpečnostní samolepky na okna, aby ptáci nenaráželi do skla. S dalekohledy v ruce jsme pozorovali kalouse i strakapouda a celé setkání jsme zakončili tím nejhezčím – zavěšením vlastnoručně vyrobeného krmítka pro naše ptačí sousedy.

A dnes? Rohlík a chlebík s naší vlastní ředkvičkou chutnaly prostě nejlíp

V březnu se naši žáci pustili do badatelské výuky na téma hrách setý (Pisum sativum). Během několika týdnů zkoumali, za jakých podmínek rostlina nejlépe klíčí a roste. Děti si samy kladly otázky, vytvářely hypotézy a navrhovaly vlastní pokusy.

Každá skupina si vybrala jednu variantu podmínek – například hrách v hlíně, na vatě, bez světla, bez vody nebo ve „spoustě“ vody. Postup popsaly, nádoby označily a pravidelně sledovaly změny.

Žáci měřili výšky rostlin, zakreslovali kořínky i první lístky a fotografovali průběh růstu. Během pozorování zjistili, že nejlépe se hrachu dařilo v hlíně a na světle, zatímco semínka bez vody nevyklíčila vůbec a hrách s nadbytkem vody začal zahnívat. Překvapením pro mnoho dětí bylo, že rostlina ke klíčení světlo nepotřebuje, ale pro zdravý růst je později nezbytné.

Na konci projektu děti vytvořily společné shrnutí, sdílely výsledky se spolužáky a představily své závěry. Badatelská výuka je bavila, protože si vše vyzkoušely na vlastní kůži – od prvotní otázky až po prezentaci výsledků. Jako bonus jsme si vyseli papriky, rajčátka, okurky a ředkvičky, aby školní záhon byl pestrý.

Fotografie z našich pokusů najdete v galerii. 🌱
Děkujeme dětem za skvělou práci.

NG Vodňany

S přicházejícím jarem se příroda kolem nás pomalu probouzí a tak se naše školní družina vydala zjistit, jak jarní probouzení vypadá přímo na stromech. V rámci badatelské výuky jsme se proměnili v malé vědce a vydali se ven zkoumat, pozorovat a objevovat.

Nejprve jsme si položili otázku:

„Jak poznáme, že se strom probouzí?“

Děti navrhovaly různé odpovědi – od zelenání větviček až po zvětšující se pupeny. Ty se staly hlavním objektem našeho zkoumání. U každého nalezeného stromu jsme zkoumali pupenu, všímaly si jeho barvy i velikosti a zkoumaly, zda je suchý, hladký nebo lepkavý. Zjistily, že:

• pupeny jsou po zimě větší a plnější,

• některé druhy mají pupeny lepkavé,

• nové výhonky mají světlejší barvu,

• každý strom se probouzí jinak rychle.

Badatelé porovnávali jasan, javor, břízu i olši a společně došli k závěru, že pupeny jsou nejspolehlivějším znakem probouzejícího se stromu – a že když se začínají zvětšovat a měnit barvu, je jaro už opravdu za dveřmi.

Děti si z hodiny odnesly nejen nové poznatky, ale i radost z vlastního objevování a krásné jarní fotografie stromů. Těšíme se, až budeme dále sledovat, jak se příroda mění každý týden.

NG Vodňany

Vlaďka Zapletalová

Semínka v mrazáku nevzešla vůbec, semínka v lednici klíči velmi pomalu.

Dnes byly v hlavní roli žáby 🐸

Prošli jsme informační stanoviště , vytvořili nástěnku, objevovali vývoj žáby. Zjistili jsme, že vajíčka obojživelníků nejsou stejná. Také jsme si prakticky vyzkoušeli filtrovat vodu.

A zase jsme o kousek víc objevili svět kolem nás.

Děti zjistily, že každý druh ptáka je jiný, protože žije v jiném prostředí a potřebuje jinou potravu. Společně jsme vytvořili závěrečný plakát o tom, podle čeho můžeme jednotlivé ptáky poznat.

Výuka dětem přinesla nejen nové poznatky, ale i radost z objevování a pozorování přírody kolem nás.

(1) Instagram

a (1) Instagram

Shrnuti: rostlinka nejlépe prospívá na okně, na světle a v teple, mírně zalitá.

NG Vodňany

Badateláček NG Vodňany

Dnes jsme se vydali po stopách zvířat a přírody kolem nás. Co všechno jsme objevili? Ulitu hlemýždě, jemnou pavučinu, kopyto koně, vývržky sov, pírka i okousaný strom od bobra. Každá stopa nám vyprávěla svůj příběh a vedla nás k dalšímu bádání.

Prošli jsme stezku zvířecích stop, tvořili pavouky a hmyzáky a nechali pracovat naši fantazii i šikovné ruce.

Bylo to zase inspirativní dopoledne plné objevování, kdy 1. A a 6. A táhly za jeden provaz – spolupráce, smích a nové informace nás posunuly zase o kousek dál.

Dnes jsme se vydali po stopách zvířat a přírody kolem nás. Co všechno jsme objevili? Ulitu hlemýždě, jemnou pavučinu, kopyto, vývržeky sov, pírko i okousaný strom od bobra. Každá stopa nám vyprávěla svůj příběh a vedla nás k dalšímu bádání.

Prošli jsme stezku zvířecích stop, tvořili pavouky a hmyzáky a nechali pracovat naši fantazii i šikovné ruce.

Bylo to zase inspirativní dopoledne plné objevování, kdy 1. A a 6. A táhly za jeden provaz – spolupráce, smích a nové informace nás posunuly zase o kousek dál.

Co děti zkoumaly:

• jak vypadají jikry a proč jsou ve vodě,

• vývoj pulce – od larvy po jedince s nožkami,

• metamorfózu, kdy se z pulce stává žabka.

Žáci pracovali s obrázky, videi i modely a na závěr vytvořili plakáty, mini knížky a badatelská portfolia. Učili se spolupracovat, pozorovat a vysvětlovat své objevy.

Výsledek? Učení se změnilo v dobrodružství a děti získaly nové poznatky i dovednosti.

Badatelská výuka naživo: Kdo bydlí v naší zahradě?

Na jaře se naše škola proměnila v malé badatelské centrum. Žáci se v rámci badatelské výuky vydali objevovat, kdo všechno žije na školní zahradě a jak můžeme drobným živočichům pomoci. Výsledkem jejich bádání byla nejen nová poznání, ale také vlastnoručně vyrobený hmyzí hotel.

Jak jsme bádali

Výuka probíhala formou objevování a kladení otázek. Děti nejprve přemýšlely:

• Jaká zvířata můžeme na zahradě potkat?

• Kde žijí a co potřebují k životu?

• Proč jsou pro přírodu důležitá?

S lupami, obrázkovými atlasy a badatelskými listy se žáci vydali ven. Pozorovali hmyz pod kameny, v trávě i na květech, zapisovali si své postřehy a společně diskutovali o tom, co objevili. Naučili se rozpoznat například mravence, brouky, včely, motýly či pavouky a pochopili jejich roli v přírodě.

Dnes jsme bádali o cukrech – kde se berou, kde se skrývají a jak se chovají. Tvořili jsme hypotézy, kolik cukru obsahují limonády, a pak je ověřovali.

Zkoumali jsme rozpustnost cukru a zapojili všechny smysly. Největší úspěch měla cukrová duha, kde jsme objevili kouzlo hustoty.

Spolupráce, radost a objevování – přesně tak, jak to máme rádi.

V rámci badatelské výuky se naši žáci zaměřili na téma, které se bezprostředně dotýká jejich každodenního života – cukr v potravinách a nápojích. Cílem nebylo jen získat hotové informace, ale samostatně zkoumat, klást otázky, pracovat s daty a vyvozovat závěry.

Badatelská výuka ukázala, že i zdánlivě obyčejné téma může vést k hlubšímu porozumění světu kolem nás. Díky vlastnímu zkoumání si žáci uvědomili, kolik cukru se může skrývat v běžných potravinách, a získali znalosti, které mohou využít v každodenním životě.

Naše děti se tentokrát proměnily v potravinové detektivy. Cíl byl jasný: odhalit, kolik cukru se skutečně skrývá v našich oblíbených nápojích a svačinách. Čtení etiket je jedna věc, ale vidět to množství na vlastní oči, to je teprve objev!

Dnes jsme opět spojili síly a pustili se do společného bádání. Zkoumali jsme hlínu v různých podobách – kompost, půdu jílovitou, hlinitou i písčitou. Hledali jsme mezi nimi rozdíly, zkoušeli, jak se chovají ve vodě, a ověřovali, která se dá dobře modelovat. Velkým zážitkem bylo pozorování hlíny pod mikroskopem, kde jsme objevili úplně nový svět.

Nechyběly ani žížaly – sledovali jsme jejich stavbu těla i pohyb a začali tvořit vlastní žížalovník. Přemýšleli jsme, čím je budeme krmit a co všechno potřebují k životu. Součástí byla i papírová aktivita "pod lupou", při které žáci kreslili žížalu a zachycovali její stavbu těla. Dnešní bádání nám ukázalo, že i obyčejná hlína skrývá spoustu překvapení.

Zkoumání půdních živočichů 🐜🐌

NG Vodňany

Společně jsme se dopátrali, že máme tři půdy, kdy každá z nich má své vlastnosti. Ukončili jsme to teoretickým vstupem.

NG Vodňany

To jsou otázky, které nás napadali nad hromádkami půdy.

NG Vodňany

NG Vodňany

No a množství nás nemile překvapilo.

NG Vodňany

1.A a 6.A se znovu setkaly při badatelském. Společně jsme objevovali tajemství stromů a zkoumali, co nám prozradí letokruhy.

Počítali jsme stáří stromů, kreslili vlastní letokruhy a vyrazili ven – změřit skutečné stromy, obejmout je a zachytit na fotografii. Starší žáci pomáhali mladším, vysvětlovali a společně hledali odpovědi.

Na závěr jsme si uvědomili, že každý strom má svůj příběh – a my jsme se ho naučili číst.

NG Vodňany

NG Vodňany

Nejvyšší maji přes 15 metrů.

NG Vodňany

Když už začal být původní kelímek těsný a kořenový systém potřeboval prostor, nastal čas na akci. Rostlinky jsme úspěšně přesadili do většího, aby měly sílu na další růst. Teď budeme společně čekat, jestli se z našich sazenic stanou silné a zdravé rostliny.

Během bádání žáci zjišťují, že letokruhy nevypovídají jen o stáří, ale i o podmínkách, ve kterých strom rostl. Širší kruhy značí příznivé podmínky (dostatek vody a tepla), úzké naopak období sucha nebo nepřízně. Na naší školní zahradě jsme opět bádali, počítali letokruhy a odhadovali tak kolik je našim stromům. Zároveň jsme řešili památné stromy v našem okolí.