<?xml version="1.0"?>
<rss version="2.0">
   <channel>
      <title>Моя великолепная доска Padlet by Zaruhi Vardanyan</title>
      <link>https://padlet.com/vardanyanzaruhi69/hzr9wafe7if75iqi</link>
      <description>Сделано с фантазией</description>
      <language>en-us</language>
      <pubDate>2021-11-02 08:29:14 UTC</pubDate>
      <lastBuildDate>2025-05-11 20:55:54 UTC</lastBuildDate>
      <webMaster>hello@padlet.com</webMaster>
      <image>
         <url></url>
      </image>
      <item>
         <title>ՄԽԻԹԱՐ ԳՈՇ</title>
         <author>vardanyanzaruhi69</author>
         <link>https://padlet.com/vardanyanzaruhi69/hzr9wafe7if75iqi/wish/1861029998</link>
         <description><![CDATA[<div><br>Մխիթար Գոշի առակներով 12–րդ դարի հայ գրականության մեջ մուտք է գործել ժողովրդական բանարվեստի տեսակը՝ <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B1%D5%BC%D5%A1%D5%AF">առակը</a>։</div><div><br>Մ. Գոշի իմաստության համբավն այնքան է հռչակվել, որ շատերը հեռավոր վայրերից եկել են աշակերտելու նրան։ Նա մեծ հեղինակություն է վայելել ոչ միայն մտավորականների, այլև ժամանակի քաղաքական ու պետական գործիչների շրջանում, եղել է <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B6%D5%A1%D6%84%D5%A1%D6%80%D5%A5_%D4%B2">Զաքարե Երկայնաբազուկի</a> խոստովանահայրն ու խորհրդատուն։ Միջնադարում նրա մասին պատմվել են ավանդություններ, որոնց մեջ նա սրբացվել է։ Ամերիկյան հանրագիտարանը համարում է, որ Գոշը հայկական վերածնունդի հիմնական ներկայացուցիչներից մեկն է։ Բրիտանացի մտավորական <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B4%D5%A5%D5%B5%D5%BE%D5%AB%D5%A4_%D4%BC%D5%A5%D5%B6%D5%A3">Դեյվիդ Լենգը</a> Գոշին համեմատում է հայտնի առակագիրներ <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B5%D5%A6%D5%B8%D5%BA%D5%B8%D5%BD">Եզոպոսի</a> և <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%BA%D5%A1%D5%B6_%D5%A4%D5%A8_%D4%BC%D5%A1%D6%86%D5%B8%D5%B6%D5%BF%D5%A5%D5%B6">Լաֆոնտենի</a> հետ։</div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2021-11-02 08:29:52 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/vardanyanzaruhi69/hzr9wafe7if75iqi/wish/1861029998</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>vardanyanzaruhi69</author>
         <link>https://padlet.com/vardanyanzaruhi69/hzr9wafe7if75iqi/wish/1861030931</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/1435412874/98348e01b5dc32beb50355f346f11122/image.png" />
         <pubDate>2021-11-02 08:30:22 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/vardanyanzaruhi69/hzr9wafe7if75iqi/wish/1861030931</guid>
      </item>
      <item>
         <title>ՎԱՐԴԱՆ ԱՅԳԵԿՑԻ</title>
         <author>vardanyanzaruhi69</author>
         <link>https://padlet.com/vardanyanzaruhi69/hzr9wafe7if75iqi/wish/1861031966</link>
         <description><![CDATA[<div><br>Ապրել է <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/XII_%D5%A4%D5%A1%D6%80">XII դարի</a> վերջին և [XIII դար]]ի սկզբին։ Ծնվել է <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%80%D5%A1%D5%B5%D5%B8%D6%81_%D5%84%D5%AB%D5%BB%D5%A1%D5%A3%D5%A5%D5%BF%D6%84">Հայոց Միջագետքի</a> Տլուք գավառի Մարաթա հայաբնակ <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B3%D5%B5%D5%B8%D6%82%D5%B2">գյուղում</a>, կրթություն ստացել է ծննդավայրում, ապա՝ <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B1%D6%80%D6%84%D5%A1%D5%B5%D5%A1%D5%AF%D5%A1%D5%B2%D5%B6%D5%AB_%D5%BE%D5%A1%D5%B6%D6%84">Արքայակաղնի վանքում</a>։ Ուսումն ավարտելուց հետո ձեռնադրվել է <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%8E%D5%A1%D6%80%D5%A4%D5%A1%D5%BA%D5%A5%D5%BF">վարդապետ</a> և զբաղվել քարոզչությամբ։ Այնուհետև ապաստանել է Կիլիկյան Հայաստանի Սև լեռների Տոսխ կոչված ձորում կառուցված <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B1%D5%B5%D5%A3%D5%A5%D5%AF_(%D5%BE%D5%A1%D5%B6%D6%84)">Այգեկ</a> վանքում, որտեղից էլ ստացել է իր Այգեկցի մականունը։ <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/1198">1198</a> թվականին մասնակցել է <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%BC%D6%87%D5%B8%D5%B6_%D4%B2">Լևոն Բ</a>-ի թագադրության հանդեսին։ Վախճանվել է <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/1250">1250</a> թվականին։Այգեկ վանքում գրել է 22 ճառ, բարոյախրատական 5 թուղթ, կազմել է «Արմատ հավատո» ժողովածուն։ Իր խրատներով ու քարոզներով Վարդան Այգեկցին պայքարում էր դրամասիրության, գողության, ամբարատավանության, ոխակալության, որկրամոլության, հարբեցողության, մարդկային այլ արատների դեմ, քարոզում սեր և համերաշխություն։&nbsp;</div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2021-11-02 08:31:01 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/vardanyanzaruhi69/hzr9wafe7if75iqi/wish/1861031966</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>vardanyanzaruhi69</author>
         <link>https://padlet.com/vardanyanzaruhi69/hzr9wafe7if75iqi/wish/1861033337</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/1435412874/e3d412469a79ea3b9c470cf398a8e79c/image.png" />
         <pubDate>2021-11-02 08:31:44 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/vardanyanzaruhi69/hzr9wafe7if75iqi/wish/1861033337</guid>
      </item>
      <item>
         <title>ԽՆԿՈ ԱՊԵՐ(ԱԹԱԲԵԿ ԽՆԿՈՅԱՆ</title>
         <author>vardanyanzaruhi69</author>
         <link>https://padlet.com/vardanyanzaruhi69/hzr9wafe7if75iqi/wish/1861034127</link>
         <description><![CDATA[<div><strong>Խնկո Ապեր</strong> (Աթաբեկ Հովհաննեսի Խնկոյան, ծածկանուններ՝ Աթ. Խնկոյանց, Ախպեր, Յուվենալ, Ա. Խ., Աթիկ, Աթ., Խնկ., Անստորագր., Սեփ-սար, Խնկ. Աթ., Գյուղացի, Գյուղթղթակից, Խեչո բիձա, Քեռի Պողոս, Մարտնչող, Խնկոյան Աթանես, <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%80%D5%B8%D5%AF%D5%BF%D5%A5%D5%B4%D5%A2%D5%A5%D6%80%D5%AB_19">հոկտեմբերի 19</a>, <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/1870">1870</a><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B1%D5%AC%D5%A5%D6%84%D5%BD%D5%A1%D5%B6%D5%A4%D6%80%D5%A1%D5%BA%D5%B8%D5%AC%D5%AB_%D5%A3%D5%A1%D5%BE%D5%A1%D5%BC">,</a> <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%93%D5%A1%D5%B4%D5%A2%D5%A1%D5%AF_(%D5%A1%D5%B5%D5%AC_%D5%AF%D5%AB%D6%80%D5%A1%D5%BC%D5%B8%D6%82%D5%B4%D5%B6%D5%A5%D6%80)">Փամբակ,</a><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%BD%D5%B6%D5%AF%D5%B8%D5%B5%D5%A1%D5%B6">Ղարաբոյա</a> – <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%80%D5%B8%D5%AF%D5%BF%D5%A5%D5%B4%D5%A2%D5%A5%D6%80%D5%AB_8">հոկտեմբերի 8</a>, <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/1935">1935</a>, <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B5%D6%80%D6%87%D5%A1%D5%B6">Երևան</a>), <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%80%D5%A1%D5%B5">հայ</a> մանկագիր, ՀԽՍՀ վաստակավոր մանկական գրող, ՀԽՍՀ վաստակավոր ուսուցիչ (<a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/1932">1932</a>), <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%BD%D5%8D%D5%80%D5%84_%D4%B3%D6%80%D5%B8%D5%B2%D5%B6%D5%A5%D6%80%D5%AB_%D5%B4%D5%AB%D5%B8%D6%82%D5%A9%D5%B5%D5%B8%D6%82%D5%B6">ԽՍՀՄ գրողների միության</a> անդամ <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/1934">1934</a> թվականից</div>]]></description>
         <enclosure url="" />
         <pubDate>2021-11-02 08:32:14 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/vardanyanzaruhi69/hzr9wafe7if75iqi/wish/1861034127</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>vardanyanzaruhi69</author>
         <link>https://padlet.com/vardanyanzaruhi69/hzr9wafe7if75iqi/wish/1861034483</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/1435412874/c2ee7be5d7bc89c7ce936562c262a2a5/image.png" />
         <pubDate>2021-11-02 08:32:27 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/vardanyanzaruhi69/hzr9wafe7if75iqi/wish/1861034483</guid>
      </item>
   </channel>
</rss>
