a.     S žáky jednáme s pochopením, tolerancí a na základě demokratických principů. Žáky neponižujeme ani nezesměšňujeme, a to jak před jejich spolužáky, tak v soukromí.   S žákem jednám co nejvíc, jako se sobě rovným.

b.     Jsou samozřejmě situace, kdy je nutné využít prostředků, jako je poznámka, či třídní důtka, ale v takovém případě došlo k porušení dohodnutých demokratických principů, a tedy nejedná se o porušení našeho stanoveného principu lidskosti.

a.     K žákům se chováme podle toho, jaký k nim máme vztah. Nepřetvařujeme se před nimi. Jsme k nim otevření/autentičtí. Když máme s něčím problém, řešíme to.

b.     Neznamená to, že když máme špatný den nebo se nám ve třídě někdo nelíbí, budeme k žákům zlí a protivní. Ve třídě se stále snažíme vytvářet příjemné klima, a právě k tomu nám upřímnost může pomoci.

c.      Při dodržování tohoto principu je ale také nutné být velice taktní a ohleduplní. Navíc musíme být féroví a jít dobrým příkladem, jinak se nám může transparentnost vymstít.

a.     Snažíme se žákům porozumět, představit si, co prožívají a jaké to pro ně je. To nám může vysvětlit proč dělají věci tak, jak je dělají.

b.     Citlivě přistupujeme k tomu, jak žáci vnímají proces učení. Vytváříme podmínky pro vznik sympatie, případně až altruismu.

Žáky nepovažujeme jako médium mezi námi a rodiči a s rodiči jednáme přímo. Důležité informace nesdělujeme jen žákům ve třídě, ale pravidelně informujeme i rodiče – ať už prostřednictvím zpráv či souhrnně na třídních schůzkách.

a.     Vytvoření otevřeného prostoru, kde rodič ví, že škola je zde pouze aby pomohla a navedla, samotná výchova však pořád zůstává v rukou rodiče. Rodič tak nemá pocit, že se mu škola snaží kázat, jak má vychovávat svého potomka.

b.     Klademe otázky, jako: “Co navrhujete?”

a.     Je i v návaznosti na předchozí bod rodičům ukázat, že je zde škola a pro ně a že společně chceme vytvořit nejlepší prostředí pro vzdělávání jejich potomka.

b.     Klademe otázky jako: “Pojďme se společně dohodnout, jak to uděláme”

a.     Jednáme tak, abychom nenarušovali svou integritu, tzv. jednáme tak, abychom dostáli kvalit, které vnitřně uznáváme. Kvality jako čestnost a stálost charakteru. Zavazujeme se k jednání v souladu s morálními standardy.

b.     Dodržování tohoto principu je vázáno i pravidlem, že nepřekročíme míru. Tato míra vychází z našeho vědomí správnosti.

a.     Jsme si vědomi, že učitelství je profese pomáhající, a tudíž je zde vysoké riziko vyhoření. Proto dbáme na zásady psychohygieny, jako je dostatečně dlouhý a kvalitní spánek, dostatek pohybu a možnosti relaxace v přírodě.

b.     Na pracovišti se snažíme vytvořit pohodovou a přirozenou atmosféru, jak je to jen možné. Nikomu se nepracuje v kolektivu, který se vyznačuje vysokou mírou pomlouvání, závisti a nepřejícnosti.

a.     V rámci své profese se snažíme zlepšovat a posouvat. Za tímto účelem navštěvujeme semináře, konference, workshopy, sledujeme relevantní stránky atd.

b.     Důležitou součástí tohoto principu je nástroj sebereflexe, která nám napovídá, v jakých ohledech je potřeba se zlepšovat. 

Dbáme na intimitu a bezpečí žáků, které řešíme s ŠPP. Veškeré informace o žácích, které poskytujeme nebo získáváme od ŠPP sdělujeme pouze těm osobám, které mají právo je vědět.

Na druhou stranu na základě získaných informací jednáme. Pomoc žákům je na prvním místě a ŠPP ví lépe, jak odborně pomoci. Držíme se principu transparentnosti ve vztahu k žákům.

Jednání s ŠPP nepovažujeme za naši „poslední možnost“. Právě naopak, problémy se snažíme řešit vždy již v jejich počátku, nejlépe v rámci prevence.