Úmrti: 7.11.1989, Brno

• moravský folklór

• vliv tradiční čínské poetiky

• tajemství

• básník ticha a pokory

• témata: venkovské prostředí, člověk a příroda, odproštění od moderního světa a chaosu

• připomíná tvorbu Halase a Reynka

Na příčných alejích

lesníci vyrovnávají řady,

bývá tam odkládána

usmrcená zvěř,

och,

zaječky v posledním tažení

mívají skleněné oči:

mohou se,

stejně jak hadrové panenky,

usmívat v kulatých remízkách,

až když jsou po smrti.

Kdesi jsem četl,

že oči ze skla jsou jako sklenění ptáci.

Nemohou létat.

Jestliže nejste příliš pyšní,

zkuste to jako já.

Najděte dva kusy dřeva

a zkuste tlouci polínkem o polínko.

Tak jsem to dělal doma,

když jsem vyklepával hodinu mezi psem a vlkem.

(...)

• Lyrika – Báseň nemá děj, spíše vyjadřuje pocity.

• Žánr: Reflexivní a přírodní lyrika s existenciálními prvky.

• Forma: Volný verš, střídání delších a kratších vět dodává rytmus.

b) Typ kompozice, kompoziční princip

• Kompozice volná – neobsahuje pevně daný děj.

• Princip opakování a kontrastu – motivy skleněných očí, smrti a symbolika soumraku.

c) Časoprostor

• Není přesně určen – symbolické prostředí lesa po lovu.

• Časově nejasné – metafora pro přechodný stav mezi dvěma světy (den/noc, život/smrt).

d) Zasazení ukázky do kontextu díla

• Ukázka odráží tematiku sbírky – zobrazení krutosti, smrti a pomíjivosti života.

• Používá přírodní motivy, ale zároveň reflektuje lidské otázky (pýcha, neodvratnost smrti).

e) Motivy a témata ukázky

• Lov a smrt zvířat jako metafora života a smrti.

• Pýcha, osudovost, marnost lidského konání.

• Motiv skleněných očí – symbol nehybnosti, konce života.

• Narážka na vnitřní boj člověka – hodina mezi psem a vlkem jako metafora lidské nejistoty.

f) Vyprávěcí způsoby

• Monologický lyrický subjekt, autor reflektuje události bez přímého děje.

g) Postavy a typy promluv

• Subjekt je neosobní, reflektuje dění kolem.

• Třetí osoba, nejedná se o konkrétní postavy.

h) Jazykové prostředky, tropy a figury

• Přirovnání: „oči jako sklenění ptáci“ – symbolika nehybnosti.

• Metafory: „zajíci v posledním tažení“ – smrt jako boj.

• Personifikace: „noc váhá na prahu“ – noc dostává lidské vlastnosti.

• Symbolika: „skleněné oči“ – nehybnost, smrt, nemožnost pohybu.

Hledání vnitřní harmonie a smíření

Získává uznání jako autor, který navazuje na českou modernistickou tradici. V 60. letech, během částečného politického uvolnění, se stal jedním z nejuznávanějších básníků své generace. Jeho sbírka Hodina mezi psem a vlkem (1969) byla ceněna pro svou filozofickou hloubku.

2. 70. a 80. léta – Zákaz a samizdat

Po roce 1968, kdy se otevřeně postavil proti sovětské okupaci, se ocitl na černé listině. Jeho knihy nesměly vycházet oficiálně, a tak kolovaly v samizdatu.

Teprve v 80. letech mohl začít částečně publikovat.