Byl druhorozený syn tehdejšímu knížecímu páru Bořivojovi I. a svaté Ludmile. Už kolem roku 906 byl zasnouben se Stodorankou Drahomírou. Na knížecí stolec však usedl až po smrti svého bratra Spytihněva. Tentýž rok nechal svého syna Václava postřihnout biskupem Notarem. Během své vlády proslul založením Svatojiřské baziliky na Pražském hradě a pokračoval i v budování sítě hradišť ve středních Čechách. Vratislav zemřel 13. února roku 921. Podle kroniky Činy Hunů a Uhrů se tak stalo kvůli maďarskému vpádu do střední Evropy. Byl pohřben v bazilice sv. Jiří, kde se nachází tumba s Vratislavovými ostatky. Svatováclavské legendy Vratislava popisují jako slavného vládce. 

Vratislav zplodil nejspíše sedm potomků, mezi nimiž byla budoucí knížata Václav a Boleslav. 

Drahomíra pocházela z knížectví Stodoranů (Stodorané, též Havolané – byl kmen Polabských Slovanů náležící ke kmenovému svazu Luticů). Stodorané nebyli pohané, jak tvrdily některé pozdější legendy. Za Vratislava se provdala zřejmě roku 906. Narodilo se jí nejspíše šest dětí, dva synové a čtyři dcery.
Po Vratislavově smrti v roce 921 se Drahomíra dostala do sporu s tchyní Ludmilou, která ještě za života Drahomířina manžela Vratislava vychovávala jeho syny Václava a Boleslava.  Politický konflikt byl podle legendy završen vraždou Ludmily dne 15. září 921 na hradišti Tetín. Ludmila byla uškrcena svojí "šálou" (závojem) Tunnou a Gommonem, patrně Varjagy, družiníky kněžny Drahomíry.