<?xml version="1.0"?>
<rss version="2.0">
   <channel>
      <title>Ядро by </title>
      <link>https://padlet.com/aminanurlanova1/dhj5gvlabzy95c3f</link>
      <description></description>
      <language>en-us</language>
      <pubDate>2024-10-31 03:14:26 UTC</pubDate>
      <lastBuildDate>2024-10-31 03:51:09 UTC</lastBuildDate>
      <webMaster>hello@padlet.com</webMaster>
      <image>
         <url></url>
      </image>
      <item>
         <title>Ядро. Құрылысы мен қызметі</title>
         <author>aminanurlanova1</author>
         <link>https://padlet.com/aminanurlanova1/dhj5gvlabzy95c3f/wish/3195567169</link>
         <description><![CDATA[<p><strong>Ядро</strong> - жануарлар мен өсімдіктер жасушаларының негізгі және тұрақты жиынтығы. Ядросы бар ағзаларды – эукариоттар (грекше. “карион” - <strong>ядро</strong>) деп атайды. Тірі ағзаның тіршілік қасиеттерінің бірі - көбею, ол ядромен тікелей байланысты. Зат алмасу, көбею және өсіп-даму ядросы бар жасушаларда қарқынды түрде жүреді.</p>]]></description>
         <enclosure url="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/df/Blausen_0212_CellNucleus_ru.png" />
         <pubDate>2024-10-31 03:27:57 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/aminanurlanova1/dhj5gvlabzy95c3f/wish/3195567169</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Құрылысы</title>
         <author>aminanurlanova1</author>
         <link>https://padlet.com/aminanurlanova1/dhj5gvlabzy95c3f/wish/3195580139</link>
         <description><![CDATA[<p>1.	Ядролық қабықша – екі қабатты мембрана, ол ядроны цитоплазмадан бөліп тұрады. Бұл мембранада арнайы саңылаулар (поралар) бар, олар арқылы молекулалар мен ақпараттық сигналдар тасымалданады.</p><p>	2.	Ядрошық – ядро ішінде орналасқан арнайы құрылым. Бұл жерде рибосомалардың синтезі жүреді.</p><p>	3.	Хроматин – ядроның ішіндегі ДНҚ мен ақуыздардан тұратын кешен. ДНҚ молекулалары хромосомалар түрінде оралған және жасушаның генетикалық ақпаратын сақтайды.</p><p>	4.	Нуклеоплазма – ядро ішіндегі жартылай сұйық орта, онда ядрошық пен хроматин орналасады.</p><p><br></p>]]></description>
         <enclosure url="https://www.youtube.com/watch?v=AwXZ6riswys" />
         <pubDate>2024-10-31 03:38:16 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/aminanurlanova1/dhj5gvlabzy95c3f/wish/3195580139</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Ядроның қызметі</title>
         <author>aminanurlanova1</author>
         <link>https://padlet.com/aminanurlanova1/dhj5gvlabzy95c3f/wish/3195584292</link>
         <description><![CDATA[<p>  1.	Генетикалық ақпаратты сақтау – ДНҚ молекулаларында жасушаның генетикалық коды болады.</p><p>	2.	Репликация – жасуша бөлінер алдында ДНҚ молекуласы екі еселеніп, генетикалық ақпарат ұрпақ жасушаларға беріледі.</p><p>	3.	Транскрипция – ядро ішінде ДНҚ ақпаратынан РНҚ молекуласы түзіледі, бұл процесс ақуыз синтезіне қажет ақпаратты тасымалдауға мүмкіндік береді.</p><p>	4.	Жасушаның қызметін басқару – ядро жасушадағы барлық процестерді, соның ішінде өсу, даму және бөліну процестерін басқарады.</p><p><br/></p>]]></description>
         <enclosure url="https://media2.giphy.com/media/mRI1hW0ZBVUly/giphy.gif" />
         <pubDate>2024-10-31 03:41:51 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/aminanurlanova1/dhj5gvlabzy95c3f/wish/3195584292</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>aminanurlanova1</author>
         <link>https://padlet.com/aminanurlanova1/dhj5gvlabzy95c3f/wish/3195588378</link>
         <description><![CDATA[<p>Жасушалық құрылысы бар тірі ағзалардың барлығы ядросыздар (<a rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://kk.m.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D1%80%D0%BE%D0%BA%D0%B0%D1%80%D0%B8%D0%BE%D1%82%D1%82%D0%B0%D1%80"><mark>прокариоттар</mark></a>) және ядролылар (<a rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://kk.m.wikipedia.org/wiki/%D0%AD%D1%83%D0%BA%D0%B0%D1%80%D0%B8%D0%BE%D1%82%D1%82%D0%B0%D1%80"><mark>эукариоттар</mark></a>) болып екі топқа бөлінеді. Ядросыздарда сақиналы ДНҚ-ның тек бір молекуласы ғана болады және ол тікелей цитоплазмада жатады.</p><p>Жоғары сатыдағы көптеген <a rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://kk.m.wikipedia.org/wiki/%D0%96%D0%BE%D2%93%D0%B0%D1%80%D1%8B_%D1%81%D0%B0%D1%82%D1%8B%D0%B4%D0%B0%D2%93%D1%8B_%D3%A9%D1%81%D1%96%D0%BC%D0%B4%D1%96%D0%BA%D1%82%D0%B5%D1%80">өсімдіктер</a>, <a rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://kk.m.wikipedia.org/wiki/%D0%96%D0%B0%D0%BD%D1%83%D0%B0%D1%80%D0%BB%D0%B0%D1%80">жануарлар</a> мен <a rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://kk.m.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D0%B0%D2%A3%D1%8B%D1%80%D0%B0%D1%83%D2%9B%D2%B1%D0%BB%D0%B0%D2%9B%D1%82%D0%B0%D1%80">саңырауқұлақтардың</a>жасушаларында бір ядро бар. <a rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://kk.m.wikipedia.org/wiki/%D2%9A%D0%B0%D1%80%D0%B0%D0%BF%D0%B0%D0%B9%D1%8B%D0%BC%D0%B4%D0%B0%D1%80">Қарапайымдар</a>мен <a rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://kk.m.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D3%A9%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B3%D1%96_%D1%81%D0%B0%D1%82%D1%8B%D0%B4%D0%B0%D2%93%D1%8B_%D3%A9%D1%81%D1%96%D0%BC%D0%B4%D1%96%D0%BA%D1%82%D0%B5%D1%80">төменгі сатыдағы өсімдіктердің</a> бірнеше ядросы болады.</p>]]></description>
         <enclosure url="https://itest.kz/kz/ent/biologiya-2814/9-synyp/lecture/i-tarau-eukoriotty-kletka-yadro" />
         <pubDate>2024-10-31 03:45:31 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/aminanurlanova1/dhj5gvlabzy95c3f/wish/3195588378</guid>
      </item>
      <item>
         <title></title>
         <author>aminanurlanova1</author>
         <link>https://padlet.com/aminanurlanova1/dhj5gvlabzy95c3f/wish/3195591919</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/613822030/cf9c6f157aecab1678e0ae4a3ba8efca/6ebe6269_b3f6_4072_9930_5ca15e4e9fd8.mp3" />
         <pubDate>2024-10-31 03:49:04 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/aminanurlanova1/dhj5gvlabzy95c3f/wish/3195591919</guid>
      </item>
   </channel>
</rss>
