Na lodi se avšak odehrávala úplně jiná pohádka, pokud se tomu tak dá říkat. Byla to jedna velká párty ala katastrofa. Hudba hrála na plné pecky, proudem tu tekla nejenom voda z moře, ale především rum. Rum na snídani, oběd, večeři, štěstí i smutek, nemoc i zdraví. Nic jiného nepotřebovali. Až tedy do té doby než jim začaly vypadávat zuby, chřadnout kůže a všemožné vazivo. To už taková legrace nebyla. Po několika dnech trápení se odněkud z hůry ozval hlas. Kapitán prvně nerozuměl a zařval: ,,Jak co se to tu kurv…děje!” A tak hlas zesílil: ,,KURDĚJE!” Až poté tedy kapitán pochopil: ,,jakože nějaká krysa umí tvořit vitamin C a já ne?!” Popřemýšlel. ,,Vyměním duši za vitamín C!”

na výběr toho není moc.

Tak se neboj,

na moři budeš noc co noc.

Lepší než zahynout,

i s posádkou svou.

Na souhlas pokynout,

život neživot k sobě zvou.

A tak se plavíc,

desítky let,

holanďan pravíc,

že v srdci má led.

Problémům se nevyhnul

Začaly se zvedat vlny

Loď se začla vodou plnit

Kapitán začal panikařit

Toto nechtěl nikdy zažít

Ztratil všechnu naději

Začal se modlit raději

Své svědomí teď zpytuje

Prý už nikdy nevypluje

On přísahal bohovi

Teď chce skončit na lodi

"Přistaneme v přístavu a počkáme než se přežene bouře," oznámil své posádce, která jen pokývala hlavou. Svého kapitána znali a věděli, že mu můžou důvěřovat. 

Jen co dorazili do přístavu, už se zvedl vítr. Z lehkého mořského vánku se změnil na chladný, který s sebou nesl bouři.

"Vy pohlídáte loď!" Křikl na skupinku námořníků, "vy sežente nové zásoby!" Houkl na druhou skupinu a odešel směrem k místní putyce.

Užíval si zrovna plný korbel piva když přiběhli dva jeho námořníci.

"Kapitáne, máme problém!" 

Neváhal ani vteřinu a vydal se s nimi zpět. Už z dálky viděl ty pobudy. 

Vykradači lodí, zabručel pod vousy a nahnal svou posádku na loď.

"Odplouváme!" zakřičel a vydal se do temných mraků. 

Loď se zmítala v moři. Posádka se držela zuby nehty, ale vypadalo to, že loď navždy zmizí v hladových vlnách.

Kapitan se držel kormidla když se loď nebezpečně nahnula. 

"Zachraňte někdo posádku," vydechl když se loď začala převracet. 

"Mohu, ale něco za to budu chtít," odpověděl tajemný hlas.

"Cokoliv," řekl kapitán a se smrtí v očích hleděl na zahadnou postavu.

"Tak tady poprosím jeden podpis," zákeřně se usmál a podal kapitánovi pergamen. "A krví!"

nemal to robiť.

Diabol je ale riadny chuligán

nedal sa odbiť.

Nasľuboval mu,

sladké lži samé.

Využil šarmu,

taktiky smradľavé.

Kapitán nezvládol

diablovi vôbec odolať,

lžami ho ovládol,

môže to už len ľutovať.