• Říční činnost:
  

  • V horních tocích řek vznikají zaříznutá údolí (f).

  • V dolních tocích se tvoří meandry, slepá a mrtvá ramena, a pravidelně zaplavovaná údolní niva (g).

  
  

• Vodní eroze:
  

  • Vede ke vzniku skalních měst (h), skalních hřibů aj.

  
  

• Krasové jevy:
  

  • Ve vápencových oblastech vzniká kras (i) – např. škrapy, závrty, jeskyně.

  • Dochází k rozpouštění uhličitanu vápenatého (CaCO₃) kyselinou uhličitou (H₂CO₃), která vzniká rozpuštěním CO₂ ve vodě.

  
  

• Mořská eroze:
  

  • Tvoří útesy (j), ukládáním úlomků vznikají pláže.

  
  

• Ledovce:
  

  • Horský ledovec vytváří údolí tvaru „U“.

  • Morény – usazený materiál z ledovce.

  • Pevninské ledovce přenášejí i velké balvany – vznikají bludné balvany.

• Když napadne sníh a neroztaje jeden rok, příští rok napadne další vrstva sněhu, která vlivem nízkých teplot a tíhy sněhu stlačí starou vrstvu, která tím zhutní.

• Tento proces se opakuje každý rok.

Činnost

• Když je ledovec dostatečně těžký, začne se posouvat dolů ze svahu.

• Vlivem své tíhy a zvětralých hornin, které vezme s sebou, ledovec okolní krajinu obrušuje a modeluje.

• Vzniklému ledovcovému údolí se říká trog.

• V nižší nadmořské výšce začne ledovec tát, a vytvoří tak ledovcové řeky.

• Po nahromadění vody z ledovcové řeky se může vytvořit ledovcové jezero.

• Působením vodní eroze vznikají říční údolí

• Velikost vodní eroze závisí na množství vody, spádu vodního toku a odolnosti hornin

  - vznik údolí

  - tvary údolí

  - vznik kaňonů

  -vznik valounů

Příčinnou je mechanické působení pohybujících látek v okolí. Především větru, vody, ledu, sněhu, pohyblivých zvětralin a nezpevněných usazenin.

Eroze byla vždy existujícím přírodním procesem.Určitý stupeň eroze jako přírodního jevu může být prospěšný ekosystémům, ovšem zejména od 20. století se činností člověka zvyšuje eroze půd, což se projevuje rostoucím odnosem půdy.

Eroze je způsobena gravitací za přispění dalších faktorů, jako je např. intenzita srážek, struktura půdy, sklon svahu, hustota rostlinného pokryvu, způsob využívání půdy.

Rychlost eroze představuje množství nebo mocnost materiálu přemístěného za určité časové období.

Podstatnou překážkou je tvrdost erodované horniny, v měkčích horninách je eroze rozměrnější, jedná se tedy o selektivní činnost.Důležitým faktorem eroze je déšť.

Půdy obsahující větší množství jílovitých minerálů přijímají méně vody a na volnějším svahu jsou méně narušovány. Erozi půdy zvyšuje spásání travin.

Významným činitelem současnosti je činnost člověka. nekontrolovaná těžba dřeva, stavba obydlí a komunikací.

• Velký plechový pekáč nebo plastová nádoba (např. box na skladování)

• Hlína nebo zemina (ideálně s různou strukturou – písek, jílovitá, humózní)

• Láhev s vodou (nebo konev s jemným kropítkem)

• Podložka (např. kus překližky nebo prkno)

• Kousek kartonu nebo plastu pro simulaci srážek (volitelně)

• Voda

• Možnost mírného náklonu (pomocí knih nebo cihel)

Postup:

1. Nachystejte terén:
   

   • Do nádoby nasypte zeminu a vytvarujte menší kopeček nebo svah. Můžete vytvořit i terén se „strání“.

   • Ujistěte se, že půda je dostatečně zhutněná, ale ne úplně tvrdá – aby mohla voda tvořit cestičky.

     
     

2. Nastavte náklon:
   

   • Podložte jednu stranu nádoby, aby vznikl sklon (např. 20–30°). Díky tomu bude voda stékat a napodobí přirozený svah.

     
     

3. Simulace deště:
   

   • Pomocí lahve s dírkami ve víčku, rozprašovače nebo konve pomalu lijte vodu na vrchol kopce.

   • Snažte se napodobit déšť, nikoli prudké vylití vody – voda by měla stékat podobně jako při dešti.

     
     

4. Pozorujte:
   

   • Voda bude unášet jemné částice půdy, vzniknou rýhy – to jsou erozní kanálky.

   • Sledujte, kde voda teče nejrychleji a jak se mění krajina.

   • Můžete si zkusit i různé typy půdy nebo přidat např. trávu nebo větvičky jako vegetaci a sledovat, jak brání erozi.

Co z toho vzniká:

1) Středooceánské hřbety - dlouhé pohoří na dně oceánu ( Středoatlanský hřbet)

2) Sopečná činnost -magma vytéká a tuhne

3)Zvětšování oceánu -zemská kůra se rozšiřuje

Shrnutí:

1) Desky se od sebe vzdalují

2) Magma stoupá nahoru

3) Vzniká nová oceánská kůra

4) Dochází k sopečné činnosti

2. Čím jsou sesuvy půdy nebezpečné: Sesuvy půdy představují vážné nebezpečí pro život a bezpečnost lidí. Mohou zničit domy, silnice, mosty a další infrastrukturu. V důsledku sesuvů může být přerušeno dopravní spojení, což komplikuje evakuaci lidí a záchranné práce. Navíc mohou vést k úmrtím, pokud k nim dojde v obytných oblastech. Mimo to mají ekonomické dopady, protože obnova zničené infrastruktury si vyžaduje značné finanční prostředky.

3. Jaký škodlivý vliv mají na přírodu: Sesuvy půdy způsobují značné škody na přírodních ekosystémech. Ničí vegetaci, likvidují lesy a mění strukturu půdy, což ztěžuje obnovu rostlinného pokryvu v daných oblastech. Sesuvy také mění koryta řek a toků, což může vést k záplavám a erozi vodních ekosystémů. Tím dochází k narušení biologické rozmanitosti, úhynu zvířat a ztrátě důležitých přírodních zdrojů, jako jsou půda a voda.

• Narážející vlny odlamují kusy skal, ohlazují jejich povrch a vnikají do mezer a škvír mezi kameny.

• Vítr ženoucí vlny na skály také prohlubuje praskliny ve skalních stěnách.

• Voda usazená v prasklinách je postupně rozšiřuje a zvětšuje.

• Rozšířené praskliny zadrží více vody, více vody rozšíří praskliny více atd.

1) 2 houby na mytí

2) plastelína

3) tác nebo tvrdý papír

Postup:

1) Položíme houby vedle sebe

2) Mezi něj dáme červenou plastelínu

3) pomalu houby odtahuj od sebe

4) plastelína se mezi nimi ukáže

Popis: Video „Wind“ představuje činnost větru jako vnější geologický děj. Ukazuje, jak silný vítr ovlivňuje každodenní život lidí, kteří se snaží přizpůsobit neustálému větru. Tento vítr může symbolizovat erozivní sílu větru, který odnáší jemné částice a formuje krajinu, například vznikem písečných dun nebo zvětralých skal.

🎯 Cíl:

Ukázat, jak voda způsobuje erozi půdy.

🧰 Pomůcky:

• 2 plastové nádoby (např. větší krabičky od zmrzliny nebo vaničky)

• Hlína nebo zemina (stejné množství do obou nádob)

• Voda v konvi nebo plastové láhvi s víčkem s dírkami

• Malý kousek trávy nebo mechu (volitelné)

• Podložka nebo tác (aby se nerozlila voda)

• Lžíce

🛠️ Postup:

1. Do obou nádob nasyp stejné množství hlíny.

2. Do jedné nádoby zasaď trochu trávy nebo polož kousek mechu (to simuluje půdu s vegetací).

3. Druhou nádobu nech jen s holou hlínou (to simuluje odkrytou půdu).

4. Nakloň obě nádoby mírně, jako svah.

5. Pomalu lij vodu z výšky (asi 30 cm) na horní část svahu každé nádoby (napodobuje déšť).

6. Sleduj, co se stane s hlínou a vodou – kam teče, co s sebou odnáší.

🔍 Pozorování:

• V nádobě bez trávy voda pravděpodobně odplaví více hlíny.

• V nádobě s trávou se hlína drží lépe – kořeny půdu stabilizují.

🧠 Závěr:

Vegetace chrání půdu před erozí. Kořeny rostlin půdu drží pohromadě a voda tak neodplavuje tolik materiálu.

• kulička

• písek

Z hromady písku pustíme kulatý předmět, který za sebou zanechá stopu, a tím dokáže ledovcovou činnost.

• Písek simuluje přírodní povrch.

  • Voda se vsakuje.

• Černý igelit simuluje asfalt.

  • Voda se nevsakuje a pod kopcem (z písku) vznikají záplavy.

  
  

P.S. Omlouváme se za gramatiku, ve videu, neumíme to už změnit (psala to Šárka).

2. Stavby a infrastruktura – mění krajinu, přesměrovává vodní toky, zatěžuje zemský povrch.

3. Zemědělství a odlesňování – zvyšují erozi, ničí půdu.

4. Změna klimatu – tání ledovců, zvedání mořské hladiny, změny v geologii pobřeží.

5. Geotechnické zásahy – frakování a ukládání CO₂ způsobují zemětřesení a chemické změny hornin.

6. Znečištění – plasty, chemikálie a těžké kovy zanechávají stopy ve vrstvách Země.

Příklady z reality

Kvůli výstavbě byla zatopena velká část Vltavského údolí.

Při stavbě se razilo pod historickým jádrem města. Museli geologicky pečlivě zkoumat podloží

celé části měst (např. Karviná) byly postiženy poklesy.

Cíl:

Ukázat, jak vítr přenáší materiál (písek, prach) a jak formuje terén (např. duny).

Pomůcky:

Fén nebo ventilátor (zdroj větru)

Tác s okrajem nebo velká deska

Jemný písek, mouka nebo kakao (materiál k přesunu)

Karton, kamínky nebo malé větvičky (překážky v terénu)

Barevný papír nebo fixy k označení přesunutého materiálu

Postup:

1. Nasypeme materiál (např. mouku) na jednu část tácu.

2. Pomocí fénu simulujeme vítr a sledujeme, jak dochází k přesunu částic.

3. Vložíme překážky (karton, kameny) a znovu spustíme vítr – sledujeme, jak se mění směr proudění a kde se materiál ukládá.

4. Zaznamenáme místa, odkud byl materiál odnesen, a kam se usadil.

Závěr:

Model ukáže, jak vítr působí na krajinu, přenáší částice a tvoří nové útvary. Pomůže pochopit procesy jako je v

ětrná eroze a transport sedimentů.