Hlavním předmětem ochrany jsou unikátní pískovcové útvary a na ně vázaný biotop.

Lesy pokrývají 97 % území

Samotný název „České Švýcarsko“ vznikl odvozením od názvu Saské Švýcarsko, používaném pro německou část Labských pískovců

Nejstarší doklady o lidském osídlení Českého Švýcarska spadají do období mezolitu.

První lidé se zde pohybovali v menších skupinách, hledajíce útočiště pod pískovcovými převisy.

Drsný charakter zdejší přírody však neposkytoval příliš dobré podmínky pro trvalejší pobyt pravěkých lidí, proto byl jejich výskyt v oblasti spíše ojediněly. Dokládá to zejména malé množství archeologických nálezů v místech skalních převisů.

Labské pískovce jsou nejsevernějším výběžkem české křídové pánve.

Z většiny jsou formovány turonskými pískovci, které na povrchu tvoří výrazné krajinné dominanty.

V období svrchní křídy, před cca 90 miliony let, pokrývalo celé území moře. Na jeho dně se postupně navršily sedimenty o mocnosti až 1 km. Tyto sedimenty byly tvořeny především pískovci a slínovci, ale i prachovci a slepenci.