<?xml version="1.0"?>
<rss version="2.0">
   <channel>
      <title>Նավթ by Jora Stepanyan</title>
      <link>https://padlet.com/jora_stepanyan_y/4lca29624skf</link>
      <description>Նավթի պատմությունը</description>
      <language>en-us</language>
      <pubDate>2018-04-08 10:38:25 UTC</pubDate>
      <lastBuildDate>2023-01-24 05:13:47 UTC</lastBuildDate>
      <webMaster>hello@padlet.com</webMaster>
      <image>
         <url>https://padlet-assets.s3.amazonaws.com/icons/Lightdecrease.png</url>
      </image>
      <item>
         <title>                           Խմբի անդամներն են․</title>
         <author>jora_stepanyan_y</author>
         <link>https://padlet.com/jora_stepanyan_y/4lca29624skf/wish/249515032</link>
         <description><![CDATA[<div>                                  -Ժորա Ստեփանյան<br>                               -Ռուբեն Շահնազարյան<br>                                 -Արտաշես Մեժլումյան<br>                                  -Էռնեստ Խաչատրյան</div>]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/279811197/a0183d834397fd3a8401d5c5e31f700d/download.jpg" />
         <pubDate>2018-04-08 10:44:45 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/jora_stepanyan_y/4lca29624skf/wish/249515032</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Ժորա</title>
         <author>jora_stepanyan_y</author>
         <link>https://padlet.com/jora_stepanyan_y/4lca29624skf/wish/249515278</link>
         <description><![CDATA[<div>Ռուսաստանում առաջին հանքահորերը բացվել են <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/1864">1864</a> թվականին <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%BF%D5%B8%D6%82%D5%A2%D5%A1%D5%B6">Կուբանում</a>, <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/1890">1890</a> թվականին շահագործվել են <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B3%D6%80%D5%B8%D5%A6%D5%B6%D5%AB">Գրոզնիում</a>, <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/1900">1900</a> թվականին <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%96%D5%A5%D6%80%D5%A3%D5%A1%D5%B6%D5%A1">Ֆերգանայում</a>: <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/1870">1870</a> թվականների սկզբից շահագործվել <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B2%D5%A1%D6%84%D5%B8%D6%82">Բաքվի</a> նավթը։ Մ.թ.ա. I դարում նավթը հոտազրկելու և մաքրելու համար թորում էին։ Նավթի առաջին թորման գործարանը կառուցվել է <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/1823">1823</a> Մոզդոկի մոտ (<a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%8C%D5%B8%D6%82%D5%BD%D5%A1%D5%BD%D5%BF%D5%A1%D5%B6">Ռուսաստան</a>), <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/1848">1848</a>թվականին գործարկվել է <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%84%D5%AB%D5%A1%D6%81%D5%B5%D5%A1%D5%AC_%D5%A9%D5%A1%D5%A3%D5%A1%D5%BE%D5%B8%D6%80%D5%B8%D6%82%D5%A9%D5%B5%D5%B8%D6%82%D5%B6">Անգլիայում</a>, <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/1849">1849</a>- ին <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%96%D6%80%D5%A1%D5%B6%D5%BD%D5%AB%D5%A1">Ֆրանսիայում</a>: Ս. Կիրի գործարանում (<a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B1%D5%84%D5%86">ԱՄՆ</a>) <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/1854">1854</a> թվականին կիրառվեց նավթանյութերի <a href="https://hy.wikipedia.org/w/index.php?title=%D4%B9%D5%A9%D5%BE%D5%A1%D5%B0%D5%AB%D5%B4%D5%B6%D5%A1%D5%B5%D5%AB%D5%B6_%D5%B4%D5%A1%D6%84%D6%80%D5%B8%D6%82%D5%B4&amp;action=edit&amp;redlink=1">թթվահիմնային մաքրումը</a>: <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B7%D5%AC%D5%A6%D5%A1%D5%BD">Էլզասում</a> (<a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%96%D6%80%D5%A1%D5%B6%D5%BD%D5%AB%D5%A1">Ֆրանսիա</a>) <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/1854">1854</a> թվականին նավթից և ասֆալտից ստացան քսայուղեր։ Առաջարկվեց ծանր նավթի ճնշման տակ թորման եղանակը (<a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%BF%D6%80%D5%A5%D5%AF%D5%AB%D5%B6%D5%A3">կրեկինգ</a>), որի շնորհիվ կերոսինի ելքը 2,5-20 %- ից հասավ 28-60 %- ի (<a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/1866">1866</a> թ. Ջ. Յունգ)։</div>]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/279811197/81919791c32b56fdd329f9f2a74be30f/250px_Gusher_Okemah_OK_1922.jpg" />
         <pubDate>2018-04-08 10:47:29 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/jora_stepanyan_y/4lca29624skf/wish/249515278</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Էռնեստ</title>
         <author>jora_stepanyan_y</author>
         <link>https://padlet.com/jora_stepanyan_y/4lca29624skf/wish/249515475</link>
         <description><![CDATA[<div>1875 թվականին ռուս Ա. Լետնինը մշակեց ներկանյութերի համար անհրաժեշտ արոմատիկ ածխաջրածինների ստացման արոմատիկ պիրոլիզային եղանակը։ Վ. Շուխովը և Մ. Գավրիլովը 1891 թվականին ստեղծեցին կրեկինգի ապարատ, որի սկզբունքները օգտագործվեցին ԱՄՆ- ում արդյունաբերական կրեկինգի սարքի կառուման ժամանակ (1915-1918 թ.թ.)։ Աշխարհում առաջին նավթամուղը կառուցվել է ԱՄՆ-ում 1865 թվականին և ուներ 6 կմ երկարություն։ Առաջինը Ռուսաստանում կառուցվել է 1978 թվականին։ Իսկ 1897-1907 թվականներին կառուցված Բաքու-Բաթում նավթամուղը 835 կմ երկարություն ուներ (16 հղման կայաններով) և ամենաերկարն էր այդ ժամանակ։</div>]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/279811197/5b2b9c4011b8dc43313dd516d0bf203f/200px_Petroleum.jpg" />
         <pubDate>2018-04-08 10:50:07 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/jora_stepanyan_y/4lca29624skf/wish/249515475</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Ռուբեն</title>
         <author>jora_stepanyan_y</author>
         <link>https://padlet.com/jora_stepanyan_y/4lca29624skf/wish/249515873</link>
         <description><![CDATA[<div>Սկզբնական շրջանում նավթը հայթայթել են բաց եղանակով։ Հետախուզական մեխանիկական հորատմամբ նավթի արդյունահանման գաղափարը պատկանում է ամերիկացի Ջ. Բիսսելին (George Bissell ), իսկ գործնականում այն իրականացրել է Է. Դրեյքը (Edwin Drake) 1859 թվականի օգոստոսին՝ Թիթուսվիլում, Պենսիլվանիա նահանգում (ԱՄՆ)։ Նրա սկզբնական շուկան լուսավորության համար էր, իբրև կերոսին:<br>Համենայն դեպս, մինչև 1861 թվական տևեց մինչ դա սկսեց արտահանվել Եվրոպա, նավաստիների վախից՝ կերոսինից առաջացած կրակների և պայթյունների շնորհիվ։ Առաջին անգամ մի Ֆիլադելֆիացի բեռնառաքիչ էր, որ մի խումբ աշխատողների համոզեց մի նավթի նավ նստեն դեպի Եվրոպա՝ նրանց խմացնելով և խաբելով մի նավ նստեցնելով որ Լոնդոն հասավ։ Ամերիկական նավթը առաջին անգամ Ռուսաստան հասավ 1862 թվականին և այնտեղ մեծ ընդունելություն գտավ՝ հատկապես Սանկտ Պետերբուրգում[6]:</div>]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/279811197/a76c7c0c2df8d59cc149c9c68c4e291e/download__1_.jpg" />
         <pubDate>2018-04-08 10:53:41 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/jora_stepanyan_y/4lca29624skf/wish/249515873</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Արտաշես</title>
         <author>jora_stepanyan_y</author>
         <link>https://padlet.com/jora_stepanyan_y/4lca29624skf/wish/249516089</link>
         <description><![CDATA[<div>Նավթը մարդուն հայտնի է վաղ ժամանակներից, նրա կիրառության սկիզբը վերագրվում է մ.թ.ա VI հազարամյակին։ Այն տարբեր նպատակներով (լուսավորություն, դեղանյութեր, ներկանյութեր, շինարարական <a href="https://hy.wikipedia.org/w/index.php?title=%D5%87%D5%A1%D5%B2%D5%A1%D5%AD&amp;action=edit&amp;redlink=1">շաղախ</a>, դիազմոսյան նյութ պատրաստելու համար և այլն) օգտագործել են <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%89%D5%AB%D5%B6%D5%A1%D5%BD%D5%BF%D5%A1%D5%B6">Չինաստանում</a> (մ.թ.ա. 220 թվականից), <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B2%D5%A1%D5%A2%D5%A5%D5%AC%D5%B8%D5%B6">Բաբելոնում</a>, <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B5%D5%A3%D5%AB%D5%BA%D5%BF%D5%B8%D5%BD">Եգիպտոսում</a>, <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%80%D5%B5%D5%B8%D6%82%D5%BD%D5%AB%D5%BD%D5%A1%D5%B5%D5%AB%D5%B6_%D4%B1%D5%B4%D5%A5%D6%80%D5%AB%D5%AF%D5%A1">Հյուսիսային Ամերիկայում</a> և այլն։ <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%84%D5%AB%D5%BB%D5%A1%D5%A3%D5%A5%D5%BF%D6%84">Միջագետքում</a> և <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B5%D5%A3%D5%AB%D5%BA%D5%BF%D5%B8%D5%BD">Եգիպտոսում</a> մ.թ.ա III հազարամյակում շենքերի, ջրապատնեշների, նավամատույցների և ճանապարհային շինարարության համար որպես ջրանթափանց և կապակցող նյութ օգտագործում էին ասֆալտից, ավազից և կրից շաղախ։ Նավթը այրում էին կանթեղներում, օգտագործում որպես դեղ, ռազմական գործում՝ <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B2%D5%B8%D6%80_(%D6%84%D5%AB%D5%B4%D5%AB%D5%A1%D5%AF%D5%A1%D5%B6_%D5%BF%D5%A1%D6%80%D6%80)">բորի</a>, <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%BE%D5%AE%D5%B8%D6%82%D5%B4%D5%A2">ծծմբի</a> և <a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%8A%D5%B2%D5%AB%D5%B6%D5%B1">պղնձի</a>հետ՝ «հրե նետեր» և «հրե կճուճներ» պատրաստելու համար։</div>]]></description>
         <enclosure url="https://padlet-uploads.storage.googleapis.com/279811197/9372ba8438fa83c42332348511f11d9b/download__2_.jpg" />
         <pubDate>2018-04-08 10:55:51 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/jora_stepanyan_y/4lca29624skf/wish/249516089</guid>
      </item>
      <item>
         <title>Տեսանյութ նրա մասին, թե ինչքան նավթ է մնացել երկրի վրա։</title>
         <author>jora_stepanyan_y</author>
         <link>https://padlet.com/jora_stepanyan_y/4lca29624skf/wish/249516827</link>
         <description><![CDATA[]]></description>
         <enclosure url="https://www.youtube.com/watch?v=ynaOH7OmMcM" />
         <pubDate>2018-04-08 11:01:47 UTC</pubDate>
         <guid>https://padlet.com/jora_stepanyan_y/4lca29624skf/wish/249516827</guid>
      </item>
   </channel>
</rss>
