Důležitá je charakteristika tří tříd feudální společnosti, která se stala slavnou: ti, kdo se modlí, ti, kdo bojují, a ti, kdo pracují: oratores, bellatores, laboratores. “ (Le Goff, J. 1991, Kultura středověké Evropy. Praha, s. 343)

Práce skupin studentů s ikonografií a s psaným textem textem (viz odkaz výše)

• popis obrazu

• komparace

• charakteristiky

• co dalšího lze z obr. vyčíst

• zkuste obdobným způsobem hierarchizovat současnou společnost a porovnejte změny/rozdíly

Adalbero z Laonu (poč. 11. stol.): Boží dům má tři části, které se někdy chybně chápou jako jedna jediná: Tady na zemi se jedni modlí (orant), druzí bojují (pugnant) a ostatní pracují (laborant); tyto tři skupin patří k sobě a vzájemně nesmějí být v rozporu; netolerují, aby někdo míchal jednu skupinu s druhou. V míře, v níž je fungování (officium) jedné nezbytné pro činnost (opera) některé jiné, musí kterákoli poskytnout zbylým dvěma svou pomoc.“ 

(Toman, R. 2006, Románské umění. Architektura, sochařství, malířství. Slovart.)

• vnímání náhledu na les jako na jeden z typů středověké krajiny, kterému je v historiografii často připisováno výjimečné postavení v imaginaci středověkých lidí,

  
  

• literární klišé lesa jako nepřátelského prostředí v narativních textech z českého kulturního okruhu.

  
  

• plochy lesů ve středověké krajině a způsoby hospodářského využití lesa,

  
  

• způsoby orientace v krajině, které z podoby vnímání prostoru přímo vycházejí.

Možnosti zdrojů výzkumu:

• texty kronik a listin (odlišné typy pramenů, jejichž vzájemná konfrontace zvyšuje výpovědní hodnotu získaných údajů,

• analýza popravčích knih z konce 14. století,

• významová rozmanitost a vyhraněnost jednotlivých výrazů určujících blízkost či směr --> první náznaky abstraktního konceptu a oproštění se od konkrétních jednotlivin v popisovaném terénu v textech po období kolonizace a sociálních a hospodářských změn ve 13. století

odlišnost středověkého náhledu na prostor (v podobě množiny konkrétních míst) X od moderní koncepce absolutního a bezpříznakového kosmu.

Možnost analyzovat odraz jednotlivých rysů středověkého modelu v textech z českého prostředí.

Odkaz: viz výše - analýza textu Vzkaz středověkého lesa

Například výzkum dějin starověku je podle Goffa svázán s archeologií či epigrafií (nauka o čtení nápisů).

Ze starověku do středověku přechází svitek, který se podle Le Goffa obtížně čte potichu. I vzdělaní lidé si nechali svitky nahlas předčítat . Autoři texty raději diktovali než sami psali – v obou případech bylo pro manipulaci se svitkem výhodnější využít služeb specialisty.

Kniha v našem slova smyslu vznikla až asi ve 4./5. století. Původní podoba se dnes označuje obvykle jako kodex, má ale už většinu rysů současné knihy – především oddělené stránky a svazky ("výtisky").

Kodex byl často čten čtenářem pro vlastní potěšení, ačkoli tiché čtení se objevovalo postupně --> podle Le Goffa bylo až do 13. století zvykem si při čtení různě pohybovat rty, předříkávat si/mumlat text apod.). Otázkou zůstává,zda a jak tiché čtení ovlivnilo vnímání textu.
Kodex s vymezenými stránkami umožňoval relativně snadno knihami listovat, sestavovat rejstříky a vracet se k určitým pasážím textu atd. --> přehlednost

Vymezení stránky dovoluje např. na okraj rukopisu či "pod čáru" dopisovat poznámky a text glosovat. Tento způsob komentářů byl samozřejmě znám už v antice, ale až středověká forma umožnila s takovýmto druhem textu efektivně pracovat. Naproti tomu dle Goffa "hledat ve svitcích je úmorné a nešikovné."

Zajímavost:

Le Goff vysvětluje, že právě z důvodu složité práce se svitky se nespecializoval na anglické dějiny, ačkoliv jsou jeho oblíbené – právě tam totiž nejdéle přetrvával způsob psaní na svitky.

Podle Le Goffa byla velmi významnou změnou zavedení "karolinky" - malých písmen (minuskula), a ve 12.-13. století pak převládnutí individuálních rukopisů a zkratek.

X

Starověk si naproti tomu potrpěl spíše na majuskule, která byla sice jasněji čitelná, ale pomaleji se psala.

Ve středověku od 12. století písmo umožnilo částečně zachytit i proud řeči. Velká část spisů vznikla z poznámek zachycených při přednáškách na středověkých univerzitách. Například dochované vzorky písma Tomáše Akvinského jsou velmi zkratkovité.
Koncem středověku je z aspektu zdrojů zcela zásadní knihtisk, který zcela mění práci s textem (šíření i čtení).

Úkol pro studenty: Co vás v textu zaujalo a proč? Pracujete s daným tématem více do hloubky - vyhledejte zdroje, zjistěte souvislosti a vyvoďte (odůvodněný) závěr.

PROČ? Je možné vymezit zač. a konec epochy jediným rokem? Pokud ano, co dané roky symbolizují? atd.

Formulujte další otázky pro žáky.

Vznik království -> Franská říše (Karel Veliký), Německá říše (Oto I.)

(Jaké další sjednocené územní celky vznikaly? Kde? ... X tříštění velkých území, příčiny)

Rozvoj měst--> hierarchie obyvatelstva, městské rady, řemesla... typologie měst, práva měst https://www.dejepis.com/ucebnice/mesta-ve-vrcholnem-stredoveku/

Období válek a křižáckých tažení - odůvodnění (záminky x skutečné příčiny; role náboženství)

Společnost rozdělena na trojí lid – duchovní, páni, a poddaní

Kultura a její dopad na středověkou společnost (vzájemná kontinuita a ovlivňování se: člověk - kultura)

Vzdělanost ve středověku - univerzity; vzdělání jako výsada